Monte – Ribeira Joao Gomes – Levada do Bom Sucesso – Jardim Botanico aneb kterak Hubík vymyslel "odpočinkový" den.
Pochopili jsme, že snídaně zůstává neměnná a tak sem se na to radši vy... Takže dietka, suchý pao (chleba), hořký černý čaj a padla nějaká řeč o odpočinkovém dni ve Funchalu.
Pomocí MHD jsme se vyštrachali o cca 600 výškových metrů k místnímu poutnímu kostelu Nossa Senhora do Monte v části, kde je pohřben poslední nekorunovaný habsburský český král Karel I. Pokochali se tu výhledy směrem k přístavu, okoukli managerské dovednosti kápa místních sáňkařů a utekli před turisty hrnoucí se z lanovky do přírody uprostřed Funchalu. Které město se může pochlubit, že má mezi 2 městskými částmi vavřínový prales a divokou řeku s několika vodopády? Pod jedním z nich jsme trocha zazevlovali a já se smočila trocha víc, než jsem měla původně v plánu.
Cestou jsme také vzpomněli naší kamarádky Blešky, která by se dala do řeči s tou jednou jedinou sympatickou partou turistů, které jsme za celou dobu potkali. Něco ve stylu: „Hello! How are you? Where are you from? What a nice trip, isn’t it?“ ... a metla by dál.
Ribeiru jsme opustili a nastoupili na levadu do Bom Sucesso – Hubík jásal, křepčil, fotil a vůbec mě zdržoval kvůli tomu abych se kochala. Já přemýšlela o tom, jestli je ribeira 50, 100, 200 m pod náma a chtěla to mít, co nejrychleji za sebou. Až na pokoji jsem si potom přečetla, že jsem měla lízt kanálem (rozuměj levadou), když teda trpím na ty závratě.
Naštěstí závratný zážitek byl na konci "odpočinkového" dne vykompenzován pobytem v Jardim Botanico – spousta kytek, stromů, palem, tematických zahrádek s latinsko - portugalskými popisky a informacemi o tom, že snad jediná původní "věc" na ostrově jsou vavříny a zbytek flory jsou přivandrovalci.
Z odpočinkového dne se tak vyklubala asi 7 hodinová "tůra Funchalem", ze které nám zbylo moře fotek, něčí spálené uši a spoustu silných zážitků a o to přece jde... "Zážitky nemusí být vždy příjemné - hlavně, že jsou silné!"
Žádné komentáře:
Okomentovat