Zevling ve Funchalu – Levada da Serra do Faial a záhada času pokračuje.
Odevzdali jsme Clio (o hodinu dřív než bylo v plánu) a tímpádem mohli jít do města. A naposledy si tam užít. V plánu byla další z nejhezčích levad Ribeiro Frio. Autobus jsme měli stihnout tip ťop, ale žádný autobus se nekonal. Operativně (vzhledem k tomu, že se nám nechtělo zahodit celý den) jsme se vydali do města Camacha a odtud na levadu da Serra do Faial, která svého času zásobovala vodou 1/2 jižního ostrova. V současnosti je nevyužívaná, vyschlá a místy pobouraná a přestože vedla těsně za hranicí vesniček a měst na pobřeží bylo tu zřetelné jak si příroda rychle bere zpátky, co na ní člověk horko těžko vydobil.
Cestou jsme potkávali břehy rozkvetlých i nerozkvetlých kytek, eukalyptovým pralesem (místy shořelím a znovu obrůstajícím), občas i zahrádama místních lidí... Po všech zážitcích nás nic vlastně nepřekvapilo ani neohromilo.
Vzhledem k tomu, že z výletu jsme se vrátili brzo odpoledne, užili jsme si snad poprvé pobytu na hotelové "sun terrace" ... Pch, užili asi po 3 minutách začal Hubajs chodit kolem dokola a radši mudroval – mudřec jeden to múdrý. Takže to asi po 5 minutách přestalo bavit i mě :-) A nakonec to vyhrála zevlovačka už podvečerním a kupodivu liduprázdným Funchalem (výletní lodě turistů odjeli). Dali jsme poslední nakupovačku místních mlsek, nechali se ošidit v restauraci s místními specialitami a pokochali se nočním přístavem. Pak už jen balení, poslední vyspání a nařízení budíku, abychom jsme nezaspali airport-shuttle.
Žádné komentáře:
Okomentovat