Pěšinky v mlze

Od rána máme tu v brněnské kotlině krásné inverzní počasí. Ironií však je, že jsme v kotlině a né o pár set metrů výš - je mlha, že by se dala krájet. Odpoledne se nořím do mlhy a po lesních pěšinkách dávám hodinový okruh k Ořešínu a zpět. Kochačka žádná - jen rozostřený výhled před sebe, ticho a vlhko...

Ranní nálada

Vybíhám chvilku po rozednění a odměnou mi je mlžný opar dole v Zamilcu a vykukující slunce nahoře na Soběšicích. Epesní!

Blátivý OLBS-15

Už je to docela dlouho, co jsem běžel tento v minulosti velice oblíbený okruh chotěbořských běžců. V posledních letech jsem ho opomíjel a nebo jsem si ho upravil tak, aby byl téměř celý terénem a běhával upravenou variantu, nikoli však původní okruh. Nevím co mě to napadlo, ale když jsem dnes odpoledne přiběhl ke kapličce a lehce se protáhl, rozhodl jsem se dát si OLBS na čas - pod 60:00. Dokonce jsem si na známých místech kontroloval čas, abych veděl, jak na tom jsem. To už jsem dlouho neudělal... Chvilkama prší a všude je bláta až to hezký není. Cesty jsou podmáčené, uklouzané a nejvýživnější je asi cesta na Bílek, kdy je bláta místy až po kotníky. I když na spojovačku od hájenky to zdaleka nemá. Snažím se makat, ale moje dlouhodobé "nicnedělání" je znát. V závěrečném kopečku k lavičce už toho mám plné zuby a u kapličky si stopuju čas 59:09. Žádná sláva to není, ale cíl dát to pod hodinu je splněn. Na svůj osobáček z roku '97 jsem zaostal 4:42! Ten okruh má každopádně něco do sebe!Fotky jsou z dopolední turistiky na Doubravce.

Ku Polomi do pralesa

Na nedělní hodobóžo výběh jsem si připravil běžeckou lahůdku po Železných horách. Vybíhám z Chloumku kolem Křemenice a dál přes les a skrz přírodní rezervaci Zubří až ke kostelíku nad Zubří. Nefouká, slunce ještě hřeje, bláto má správnou lepivou konzistenci a já pokračuju dál přes Hlubokou dolů k řece Chrudimce. V lese si ještě trošku natahuju trasu, ale to už vbíhám do pralesa Polom. Jedná se o jednu z nejvzácnějších lokalit na Železných horách, kde jsou zachovány jedlové bučiny s javorem klenem a smrkem. Snažím se něco nafotit, takže moc neběžím a jen se kochám. Odtud už je to jen kousek přes les na Chloumek... Suma sumárum asi 16 km a 93 minut.

Dušičkový závod '09

Dušičkáč na konci sezóny je vždycky fajn. Nic nevadí, že netrénuju a nemám formu - letošnímu ročníku nešlo odolat. Vášnivý diskutér Jörgen Jansa, jakožto pořadatel, si pro nás připravil přeběh z Budislavy do Skály. Celkem přes pět map. Už to budilo mírný respekt a po více jak půlhodinové cestě busem na start, jsem věděl, že to rozhodně nebude zadarmo.Začínám docela dobře, když jedničku razím mazácky první a jsem ušetřen fronty na ražení. Na dvojce si myslím něco o trháku, ale na trojce už díky lehce zašité kontrole stojím frontu a mám co stahovat. Žádný odpočinek se nekoná a všichni to od začátku docela valej. Ještě na první mapě se trhá vedoucí skupinka, na kterou začínám(e) ztrácet. Bojovný duch mě pomalu začíná opouštět a „neviditelné“ kontroly spolu s frontou na každé ražení mě dost demotivujou.Ke konci druhé mapy nám chytrou obíhačkou utíká David a já navíc zapomínám orazit poslední kontrolu před výměnou mapy a zároveň občerstvovačkou. Vracím se pro ni, a když odbíhám z občerstvovačky, mám na první skupinku 10 a na druhou 5 minut ztráty. Následuje přeběh po turistické mapě, kde se začínám smiřovat s tím, že půjdu sám. V tu chvíli nemám pocit, že bych mohl někoho ještě doběhnout.Zásadní postup turistické mapy na druhou kontrolu nevolím dobře a jdu zleva přes všechna (ač to tak nevypadá) hluboká údolí. Doléhá na mě únava a už si nemyslím, že Dušičkáč je fajn. Než však doběhnu na druhou kontrolu, sbírám na poli ty, kteří mě na občerstvovačce opustili. To mi trošku pomáhá a navíc mě dobíhá Greg a tak nejdu sám. Na čtvrtou kontrolu volíme přímý postup přes pole ke kostelíku – je to sice kratší varianta, ale skrz hóóódně studenou říčku.Měním další mapu a čeká mě přeběh přes Košumberk. Do běhu se musím čím dál víc nutit, ale když se rozběhnu, ještě to jde. Utíkáme pronásledovatelům a až po chybě na suché rýze nás dobíhá Tomík. Navíc se dozvídám, že Greg nemapuje, bo nemá mapu. Pomalu ale jistě mi dochází síly i morál a Greg s Tomíkem se mi začínají vzdalovat. Druhá občerstvovačka přichází více než vhod, jen ten kopeček za ní už nejsem schopný vyběhnout a tak jdu – jdou i jiní.Měním mapu za poslední a do cíle už to není daleko. Ještě stále běžím, ještě stále žiju. Do hospody (do cíle) vbíhám v čase 197:48 na 9. místě v celkovém pořadí. Jsem spokojený, adekvátně unavený a v hlavě si promítám celou tu štreku. Aleš naměřil 26,8 km a to už je slušná porcička přes pět map. Začínám se těšit na příští rok – pořadatelé ohlásili přeběh do Skály z Borové u Poličky!

Dotočeno jest

Poprvé v listopadu, ale nejspíš naposledy v tomto roce, jsem vytáhl svého SUPíka na vyjížďku. Teplota lehce nad nulou, sychravo, mokro a studený vítr - ideální na kolo. Za dvě hoďky objíždím okruh na Lhotku, Bílek, Sopoty, Podmoklany, Branišov a pak zpět na Lhotku a do Chotěboře. Jsem od bláta úplně všude, ale nemělo to chybu. Dokonce jsem nikoho nepotkal :) A kolo? Vyčistit, promazat a uložit k zimnímu spánku!

Do zlatova

Dnešní výběh na Babu byl přímo lahůdkový. A to nejenom díky epesnímu počasí, ale i díky tomu, že jsem tu víc jak rok běhat nebyl. Vše parádně nasvícené, vybarvené a dokonce bez lidí.

Za humny

Nad Lhotkou s výhledem na Železné horySeběh k řece DoubravceKaštany u Dolního SokolovceŘeka DoubravkaKamenný potok

Liga Vysočiny - Pávov

Liga Vysočiny v Pávově vypadala zprvu nenáročně až pohodově. Po sněhu ani památky a middle je přece jen lepší než klasika. Vše se ale změnilo po přihlášení "Kamila Gregora" do prestižní kategorie H21C. Nedokážu říct, čím to přesně bylo, ale očekával se tuhý boj o každý mezičas a celkové umístění.Při závodě samotném nebylo moc co řešit. Zásadní postupy byly asi dva a spíše se jednalo o zásadní dohledávky. Makat, držet směr a zakopnout o kontrolu - to byl klíč k úspěchu. Já jsem už na 7.k připojil první vagónek, na 13.k druhý a na 16.k třetí. Jako mašinka vpředu jsem se pod tlakem vagónků nevyvaroval chyb až jsem byl nucen soupravu ke konci rozpojit a doběhnout do cíle sólo. Aniž jsem věděl jakého času a umístění jsem dosáhl, jsem veděl, že chyb bylo spousta. Odhadem více jak 3 minuty. A to je dost! Jako mašinka jsem se neosvědčil :-) Nakonec to stačilo na pěkné druhé místo, těsně před třetím "Kamilem". Uf! :-) Velice povedený závěr sezóny.Mapa Šacberk - H21C - 6,0 km - 40:11 - 2. z 48.

Po půl roce (zase) sněhem

Už ani nevím, kdy se nám s Gregem podařilo společně vyběhnout. V létě to nebylo. Tak že by na jaře? No, možná spíš v zimě při výběhu na Vestec či při proběhnutí na Zvůli. Každopádně to bylo ještě ve sněhu. A teď po půl roce je to, světe div se, zase ve sněhu. Je to taková spontánní rychlo akce, kdy se domlouváme a za čtvrt hoďky už se boříme u kapličky po kotníky do mokrého sněhu. Sbíháme ke Lhotce, do Libice a přes Sokolovec se vracíme. Zazněla dokonce myšlenka zdolat Vestec (tak jako v zimě), ale naštěstí se jí nikdo nechopil. Za hodinku jsme zpět, přiměřeně zničení a spokojení.

Na sever (Nord)

Lehce melancholická (skůtr) road movie, kde se dozvíte, jak se opít díky dámským tampónům a proč si uvázat na nohu řetěz. Nehledě na krásu norských zasněžených plání a hor. Ještě odkaz na CSFD.cz a zde je trailer:

Podzimek v Zamilcu

Podzimně pochnurná nálada se pomalu a jistě ujímá vlády. Nehledě na to, že kromě Brna všude sněží a je kalamita - v půlce října! Ještě však funguje letní čas a s ním i možnost podvečerního běhání za světla. Je fajn si takhle po práci dobít baterky.

Družstevníci na Řáholci

Loni jsem družstva vyžlutil s rýmičkou v posteli. Letos se však nic podobného neopakovalo a já mohl ráno rozbíhat naše oddílové družstvo. Na poslední chvíli došlo ještě ke změně sestavy, kdy nemocnou Kamču nahradila Eva. A co můj výkon na prvním úseku? No, byl to takový standard - ani jsem to nepodělal a ani jsem nezazářil :-) Celkově vládla spokojenost, jen jednoduchost a rychlost tratí byla letos na škodu. Podrobněji píše o družstvech Gregsson...

Na Prachovky

Volnou sobotu před nedělním MČR klubů trávíme v Prachovských skalách. Zprvu se vyhýbáme davům turistů aj placení za vstup do skalního města, ale nakonec se tomu stejně nevyhnem. Měl jsem trošku obavy z množství lidí, ale nakonec je to v pohodě a na na mnoha místech jsme dokonce sami. To by se nám v sezóně stát skoro nemohlo :) Obešli jsme si celý Prachovky a strávili parádní den. Více fotek na Picasa.

První úsek - nanečisto

Odpoledne se dovídám o trenálu na Soběšicích a váhám jen chvíli. Běží se první úsek štafet, tak si aspoň protáhnu nohy před víkendovým MČR klubů. Ani jsem se nestačil rozkusat a Zdenča už hlásí start. Nečekal jsem, že se s ostatními udržím nějakou delší dobu, ale že už na dvojku půjdu sám, to jsem nečekal. Světle modrý fáborky na kontrolách nejsou zdálky moc vidět... Jdu sice sám, ale míjím se s pár borci a dávám to celé (pro mě ve slušném tempu) za 56 minut.

Prostor, za ty roky co jsem v Brně, docela znám, přesto mapových trenálů jsem tu moc neabsolvoval. V tuto roční dobu už není podrost tak hrozný a trať se povedla. Osin si pro nás připravil farstovaných 6,5 km s 280 m převýšení. A dlouhý postup na 9.k rozhodně nebyl zadarmo. Příprava na neděli splněna! :-)