Dušičkový závod '09

Dušičkáč na konci sezóny je vždycky fajn. Nic nevadí, že netrénuju a nemám formu - letošnímu ročníku nešlo odolat. Vášnivý diskutér Jörgen Jansa, jakožto pořadatel, si pro nás připravil přeběh z Budislavy do Skály. Celkem přes pět map. Už to budilo mírný respekt a po více jak půlhodinové cestě busem na start, jsem věděl, že to rozhodně nebude zadarmo.Začínám docela dobře, když jedničku razím mazácky první a jsem ušetřen fronty na ražení. Na dvojce si myslím něco o trháku, ale na trojce už díky lehce zašité kontrole stojím frontu a mám co stahovat. Žádný odpočinek se nekoná a všichni to od začátku docela valej. Ještě na první mapě se trhá vedoucí skupinka, na kterou začínám(e) ztrácet. Bojovný duch mě pomalu začíná opouštět a „neviditelné“ kontroly spolu s frontou na každé ražení mě dost demotivujou.Ke konci druhé mapy nám chytrou obíhačkou utíká David a já navíc zapomínám orazit poslední kontrolu před výměnou mapy a zároveň občerstvovačkou. Vracím se pro ni, a když odbíhám z občerstvovačky, mám na první skupinku 10 a na druhou 5 minut ztráty. Následuje přeběh po turistické mapě, kde se začínám smiřovat s tím, že půjdu sám. V tu chvíli nemám pocit, že bych mohl někoho ještě doběhnout.Zásadní postup turistické mapy na druhou kontrolu nevolím dobře a jdu zleva přes všechna (ač to tak nevypadá) hluboká údolí. Doléhá na mě únava a už si nemyslím, že Dušičkáč je fajn. Než však doběhnu na druhou kontrolu, sbírám na poli ty, kteří mě na občerstvovačce opustili. To mi trošku pomáhá a navíc mě dobíhá Greg a tak nejdu sám. Na čtvrtou kontrolu volíme přímý postup přes pole ke kostelíku – je to sice kratší varianta, ale skrz hóóódně studenou říčku.Měním další mapu a čeká mě přeběh přes Košumberk. Do běhu se musím čím dál víc nutit, ale když se rozběhnu, ještě to jde. Utíkáme pronásledovatelům a až po chybě na suché rýze nás dobíhá Tomík. Navíc se dozvídám, že Greg nemapuje, bo nemá mapu. Pomalu ale jistě mi dochází síly i morál a Greg s Tomíkem se mi začínají vzdalovat. Druhá občerstvovačka přichází více než vhod, jen ten kopeček za ní už nejsem schopný vyběhnout a tak jdu – jdou i jiní.Měním mapu za poslední a do cíle už to není daleko. Ještě stále běžím, ještě stále žiju. Do hospody (do cíle) vbíhám v čase 197:48 na 9. místě v celkovém pořadí. Jsem spokojený, adekvátně unavený a v hlavě si promítám celou tu štreku. Aleš naměřil 26,8 km a to už je slušná porcička přes pět map. Začínám se těšit na příští rok – pořadatelé ohlásili přeběh do Skály z Borové u Poličky!