Parkujem na Borkách, cíl je stanoven, tak se loučíme s ženskou částí Gregorovic rodinky a vybíháme z Borků směr Devět skal. Již od prvních kilometrů se dnes s Martinem stáváme rovnocenými běžeckými partnery, což opravdu nepamatuju. Samozřejmě vyjma kopců, tam jsme každý někde jinde ;-)
Cesta od Zubačky na Tisůvku.
Martin dobíhá na Tisůvku 792 m. Následuje Žákovka...
Blátivá cesta, mlha že by se dala krájet, světlo na konci tunelu :) a Žákova hora 809 m je naše.
Na nejvyšším vrcholu Žďárských vrchů Devíti skalách 836 m je nevlídno, moc se nezdržujem, doplňujem energii, mapujem cestu zpět a vyrážíme dál.
Vracíme se přes Brušovec, Kocandu, kolem vrchu Otrok a kolem Šindelného vrchu jdeme po úžasném lesním průseku, který je asi 2 km dlouhý. Mlha se nezvedá a tak jsou celou dobu výhledy nula nula nic. Nám to ale nevadí a nadmíru spokojení dobíháme po 138 minutách na Borky. Suma sumárum 25 km! Budu se těšit příště!
neděle 28. října 2007
Laufík na Devět skal
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
1 komentář:
Důvtipný čtenář si jistě vydedukoval, jak to bylo s těmi kopci, když Hubánek zvládal vyfotit mne dole zezadu, sbalit foťák, nahoře ho rozbalit a pak mně vzít zepředu... Jinak znalci Dolomit by řekli: klasické Tre Cime, Drei Zinnen.
Okomentovat