Nacucaný Čeřínek

Jak praví klasik "na Čeřínku je vždy hnusně". A taky že jo! Les je nacucanej vodou, do toho mží a je kosa - ideální podmínky. Žádné velké překvapení se nekonalo. Terén je sice jeden z nejlepších na Vysočině, přesto již značně proběhaný. K tomu tradiční dlouhé postupy a osvědčené kontroly a máme tu klasiku à la SJI. Jde se mi docela dobře, bohužel hodně chybuju. Jsou to sice drobný chybky, ale na každé druhé kontrole. Dlouhé postupy se snažím jít "rovně" - o postupu po silnici jsem ani nepřemýšlel. V cíli jsem spokojený, přesto od Klusyho dostávám slušný nákup. No, spokojený - až na ty chyby...H21C - 10,6 km - 74:47 - 3. místo z 22.

Mistrovství Brna ve sprintu

Je pátek odpoledne, mizím z práce a krokem se sunu v zácpě k Anthroposu na Mistrovství Brna ve sprintu, které je zároveň nominačním závodem na MS do Maďarska. Reproši, kteří se chtějí nominovat, startují na začátku a po nich vyrážíme do lesa my, obyčejní lampijóni :)

Ze začátku se nejsem schopný srovnat s mapou a nalezení jedničky mě docela zaskočilo. Od dvojky už je to lepší, dostávám se do tempa a kontrolky mi pěkně vyskakujou a to i přesto, že les je docela slušně zabušenej. Kazím až desítku, kde nabíhám na plot, netrefuju díru a zbytečně ztrácím něco přes minutu. V areálu UO se mi docela daří, i když o rychlosti (hlavně mapování) se moc mluvit nedá. Závěr je v parčíku kolem Anthroposu, odkud už jen pár kontrolek na stadionu a cíl. Nechal jsem tam celkem 2 minuty na stupidních chybách, což mě docela štve. Běžecky bych na o moc lepší výkon neměl...Sprint - H15 - 2,9km - 20:11 - 30. místo z 65.

Tím naším údolím

Při pondělí, kdy mám ještě dovolenou, se celej natěšenej hrnu běhat do toho našeho lesa. Sbíhám ke Lhotce k řece a odtud jdu údolím Doubravy až na Bílek. Nikde ani živáčka, slunce hřeje tak akorát a já si po dlouhý době zase užívám běhání - je to nádhera!

Magda & Jakub 2009

Rodinná akce roku je úspěšně za námi! Můj brácha Jakub a Magda už to mají od soboty za sebou... Obřad proběhl za slunečného počasí nad řekou Doubravou, na Sokolohradech. Paní starostka slzu zatlačila, kdo měl říct ANO, řekl ANO a vše dobře dopadlo. Novomanželé mají dokonce svojí lavičku - moc pěknou.Veselice byla na Chatě Doubravce, kde jsme se na hostinu všichni tak akorát vešli ;-) Jak jsme začali jíst a pít, už nešlo skončit. Tančilo a hrálo se venku na terase, též se griloval čuník a z darů novomanželé "rozbalovali" stan ve stanu a Kuba ještě lezl pro letadlo plné peněz. Úžasná pohodová letní svatba v přírodě. Celé akci dávám šest hvězdiček z pěti!Nevěsta hází kytku a ... ... to bylo o fous :-)Novomanželé, pes a my všichni ostatní

Middle za Ochozem II

Tráva po kolena, všude větve a klacky pod nohama, ale jinak čistý a "bílý" listnatý les. Rychlý podvečerní midlík s houfem brněnských chrtů - 34:02 a 4,7 km.

Na Hradisko

V sobotu v podvečer (již v Nové Říši) přemýšlím, kam vyrazím na SUPíkovi. Směr je jasnej - můžu akorát od západu na jih, protože mám pouze mapu Česká Kanada. Vyrážím na západ přes údolí Moravské Dyje a jako cíl si vybírám Poldovku a nad ní vrchol Hradisko (759,6m). Závěrečný výjezd po lesní klikaté silničce zakončený kamennou cestičkou až na vrchol je hodně slušnej. Objedu si ještě kolečko kolem Poldovky a vracím se. Potkávám dokonce mapaře a zjišťuju, že tu bude poslední červnový víkend oblož. Ten si nenechám ujít - prostor je to úžasnej! Při cestě zpět si dám ještě kochačku nad Borovnou a vracím se svižně do Říše, abych přijel za světla. Po třech hodinách se vracím docela prošitej a hladovej...Vrchol Hradisko - 759,6 mPoldovka a pohled na jihPanorama nad BorovnouNo a ještě západ slunce a moje trasa na cykloserveru.

Zevling na Ohebu

Cestou ze "služební cesty" v Bojanově se odpoledne stavujem na Seči. Od hráze si vyběhnem na zříceninu hradu Oheb a dál až na skalnatý ostroh nad přehradní nádrží. Místo pro zevling jak stvořené. A ty panoramata! :-)

Mechové bouldery

Jsem zachráněn! Unikám koláčkovému svatebnímu šílenství, co se u nás doma odehrává, do skal. Za Bílkem přelézáme další nové bouldery a já již plně chápu Davidovu potřebu tohoto místa. Pod nánosy jehličí, mechu a borůvčí se nachází spousta cest a "problémů" k vyřešení. A dnes mi bylo dovoleno podívat se zase kousek dál...

Jedna ranní - hluboká orba

Čas nakupů

Tak jsem dnes zase "nakoupil"! Poslední dobou nakupuju často, rád a hodně. Dokonce by se s jistým množství nadsázky dalo říct, že ono nakupování je sport. A nebo že by to byl sport? ;-)

V sobotu jsme pořádali oblož na Doubravce a tak jsem nakupoval pouze při roznosu a sběru kontrol a nebýt odpolední fáze, byla by to slabota. V neděli už to však stálo za to. Dopoledne jsem si dal OLBS-15 a oživil si tento v dřívějších dobách oblíbený okruh CTB běžců. Nakoupil jsem za svižných 57 minut. Večer jsem ještě přikoupil hodinu a půl v sedle SUPíka okruhem na Uhelnou příbram.

V pondělí jsem pauzíroval a dneska si naplánoval něco delšího v kopcích. Dávám si okruh podél Soběšic k Útěchovu a zpět přes Ořešín a Mokrou horu. Nákup to byl solidní - po 80-ti minutách jdu poslední stometrový kopeček k domu pěšky a navrch mám nááádherně kouslá lýtka. Jsem jak taška!

Nákupy se zatím daří a již příští víkend na prvních federálech půjde o to za kolik se bude prodávat. Já věřím, že prodám. Jen nevím za kolik...? :-)

Pylová projížďka po Žďárkách

Šněčím tempem zkrz zácpu se derem z Brna na Žďárky. Žádný davy lidí se nekonaj, parkoviště prázdný, jen chlapík vybírající na Třech Studních 30 kč mě trošku zaskočil. Vyrážíme kolem Žákovky a Devíti skal k Herálci a dál přes Brušovec do Křižánek. V lese to však není žádný med. Fouká jak sviňa a množství pylu v ovzduší by se dalo na pětistupňové škále označit šestkou. Za chvíli jsme žlutý jak kanárci :-) Po obědě na Milovech si dáváme krátkou siestu na louce u rybníka. Silný vítr a mraky pylu nás však dlouho odpočívat nenechají. Pokračujem na Dráteničky, kde skála vypadá jak homole cukru obsypaná mravenci (lezci) - příšerný! Odtud už se vracíme přes Samotín, Blatky a Křivý javor na Tři Studně. Dojíždíme nadmíru spokojení s 38-ti km v nohách a Helča o to víc, že všude na Žďárkách teprve kvetou třešně :-)

Hétvége Magyarországba

Dvojzávodem v Maďarském Veszprému začala letošní MTBO sezóna. Dojíždíme v sobotu kolem poledne do Öskü (centrum závodů) a máme ještě celé odpoledne na zevling a ladění biků. Stíháme prozkoumat terén aj výlet na kapličku do Öskü, co se tak krásně vyjímá nad obcí.Na úvod se jede krátká trať v otevřeném, mírně zvlněném terénu, plném motokrosových cestiček. Místy křoví, místy les a jezdit se mohlo i mimo cesty, jenže s rizikem píchnutí o všudypřítomné trny. Hned na jedničce doplácím na nezkušenost a ve změti motokrosových cestiček nevím za chvíli, kde jsem a nacházím se až na dvojce. Dál se snažím nechybovat, ale moc mi to nejde. Kazím ještě osmou kontrolu a to pořádně. Zamotal jsem se v křoví a labirintu motokrosových cest na více jak 6 minut. A to jsem měl štěstí, že jsem nepíchnul. Moc se mi nedařilo, ale zkušenost to byla k nezaplacení ;-)Middle - 14,2 km, 11 k., 53:08 (38.)

Po závodě ještě chvílu zevlingujem, grilujem a popíjíme místní pivo. Díky otravným komárům však nezůstáváme dlouho a přesunujem se na večírek do "největšho studentského klubu ve měste". Pivo za euro, muzika z let devadesátých a spíkr, co mu nebylo rozumět ani slovo. V průběhu večera byl maďarský playlist nahrazen českým a to už se večírek slušně rozjížděl... "Je to fajn, fajn, fajnový!" :-)V neděli se jede klasika s hromadným startem. Na startu si rovnáme své stroje, jak na Le Mans a jdeme si stoupnout k mapám. Máme to 30,2 km ideálním postupem a hned na startu dostáváme tři mapy se třemi okruhy. Startuje nás téměř sto najednou ze tří kategorií, ale je to v pohodě. Hned po startu se to slušně trhá, na jedničku jedu ještě ve vláčku, ale na dvojku už jedem ve dvojičce s Ďurem. Je to hodně rychlý a každá chybička je hodně znát. První okruh jedu bez chyby a dle mezičasů ho jedu nejrychleji ze všech. Díky farstování jsou však okruhy nerelevantní.V druhém kole kazím dlouhý postup už špatnou odbočkou a navrch kazím dohledávku kontroly, co je schovaná mezi keři. Dojíždím druhý okruh a do třetího nefarstovanýho nás jede slušnej vláček. Poslední okruh má stejný nejenom naše kategorie, ale i téměř všechny ostatní kategorie a tím pádem je to takový had s čekáním ve frontě u kontroly. Pokud se tomu tak dá říct, tak cíluju těsně za Pifíkem na slušném 8. místě v čase 84:47. Za náma hned dojíždí Alfi, takže jsme tam pěkně seřazení :)Při cestě dom se ještě stavujem na Balatonu, ale koupačka v hnědý a špinavý vodě nikoho neláká. Víkend se povedl... Výsledky a spousta fotek na stránce závodů. A ještě článeček o naší účasti na OK Jihlava.

Světelný průduch

Dýchá na nás vlchký betonový vzduch a malým otvorem ve stropě se sem dostávají sluneční paprsky. Prostor velikosti půlky fotbalového hřiště je zatím uklizený a prázdný. To nebude trvat dlouho. Nad námi se již montují střešní vazníky a za nedlouho se sem budem jezdit koupat... Do Kohoutovic...

Bouldering pod Křivým

Lezení a bouldering kolem Chotěboře, to není jen údolí Doubravy a Koukalky. To je i spousta skalek a kamenů roztroušených po lese. David si dal tu práci a "zmapoval" oblast pod Křivým severně od Bílku. Všechny skalky očistil a zkulturnil okolí. Nejlepší bouldery jsou schovaný v hustníku, kde by je téměř nikdo kromě orienťáků nehledal. Nechávám si ukázat celý sektor a občas i něco přelezu ;-) Na jedné skalce nacházíme dokonce starou a orezlou skobu - jasný signál toho, že se tu dřív lezlo. A lézt se tu bude i dál...

Odpolední Zudův vrch

Z Třeštice jsme se dvě hodiny po závodě přesunuli o dvě vesnice dál - do Lovětína na Zudův vrch. Teprve na místě zjišťuju o co jde, s kým jedu a za kolik :) Jede se 10-ti kilometrový okruh "přes kopec do Batelova a přes kopec zpět", defacto stále terénem a do kopce. Jihlaváci staví dvě vyrovnané štafety. Tu mojí rozjíždí Pifi a po něm jedu já druhý úsek. Trať opravdu není odpočinková a hned po prvním kopci mám dost. Pak se sjíždí k Batelovu, kde je to hodně dobrý - schody kolem kostela, spousta zatáčet a pořadatelé, co mě furt někam posílají. Pak už jen na kopec a do Lovětína do cíle. Předávám Lauičovi a cíluju v čase 28:43 (45. čas v mužích) - jsem spokojenej. Lauič je za chvilu zpět a předává Kassimu, který překvapil, zajíždí fantastický čas a přiváží naši štafetu na celkovém 11. místě. Druhá štafeta SJI dojíždí s mírným odstupem na 18. místě z 43 týmů. Jako ostrý projetí před Maďarskem to dopadlo nad očekávání dobře ;-)