Laufík na Devět skal

Parkujem na Borkách, cíl je stanoven, tak se loučíme s ženskou částí Gregorovic rodinky a vybíháme z Borků směr Devět skal. Již od prvních kilometrů se dnes s Martinem stáváme rovnocenými běžeckými partnery, což opravdu nepamatuju. Samozřejmě vyjma kopců, tam jsme každý někde jinde ;-)Cesta od Zubačky na Tisůvku.Martin dobíhá na Tisůvku 792 m. Následuje Žákovka...Blátivá cesta, mlha že by se dala krájet, světlo na konci tunelu :) a Žákova hora 809 m je naše.Na nejvyšším vrcholu Žďárských vrchů Devíti skalách 836 m je nevlídno, moc se nezdržujem, doplňujem energii, mapujem cestu zpět a vyrážíme dál.Vracíme se přes Brušovec, Kocandu, kolem vrchu Otrok a kolem Šindelného vrchu jdeme po úžasném lesním průseku, který je asi 2 km dlouhý. Mlha se nezvedá a tak jsou celou dobu výhledy nula nula nic. Nám to ale nevadí a nadmíru spokojení dobíháme po 138 minutách na Borky. Suma sumárum 25 km! Budu se těšit příště!

Liga Vysočiny - Sázava

Zaspat na poslední závod sezóny, jak příznačné! Přijíždím na poslední chvíli a start stíhám jen tak tak. Začátek jdu s rozvahou, nekazím a na dvojce mám Vénu o 3 minuty :) Rozbíhám se malinko víc, takže Véna vagónek malinko plápolá a já mašinka to hrnu co to dá. Směry mi ale dneska moc nejdou, takže občas moc pěkně kličkuju a nechávám se zezadu navigovat. Odsejpá to slušně, na 18 kontrole ztrácím Vénu a jdu sám. Dávám 10,5 km za 59:40 a nakonec jsem třetí! Jsem spokojený i když vím, že drobných chyb bylo spousta. Lauič s Márou nám to nandali pěkně! Poslední závod LV je za mnou, sezóna pomalu končí... Celkové výsledky.

Am Limit

Již po šesté v Brně probíhal festival outdoorových filmů Hory a město. Vybral jsem si film Am Limit, kde se Alex a Thomas Huberovi pokouší o nejrychlejší zdolání The Nose v Yosemitském národním parku. Po celou dobu jsem byl úplně "zabetonován" do sedačky. Šílené, dech beroucí, napínavé, psychicky a fyzicky na hranici lidských možností...

Rodinné štafety - Chotěboř

Byl jsem velice poctěn nabídkou účastnit se Rodinných štafet a rozbíhat MIXovou štafetu Trhačů asfaltu... Dlouhodobě a tvrdě jsem se připravoval, absolvoval několik soustředění, abych nezklamal důvěru ve mě vloženou.
Pořadatelé z LPU se rozhodli pro mé domácí terény v okolí řeky Doubravky a tak přiznávám, že jsem byl v malilinkaté výhodě - našel jsem bez mapy centrum závodu :) Jsem řádně vykoučován, namotivován a v 10:00 startuji... Nenechám se zahanbit a díky asfaltovému povrchu se deru do čela startovního pole! Využívám domácího terénu, nemapuji a ... kazím jedničku :) Nevadí, do kopců si to vynahrazuju a jsem zas na čele. Dál už nechybuju, neváhám a na divácké si jen malinko nechávám utéct prvního Lálu. Ještě pár kontrolek ve skalkách, na motokrosu, sebrat kontrolu s indicií a už předávám Havířovi na 4. místě. Uf, je to za mnou! Všechna ta příprava a dřina nepřišla vniveč :) Havíř zabíhá svůj parádní závod a ani mladší Trhač Osin se nenechá zahanbit a cíluje v celkovém čase 129:11 v kategorii MIX na 2. místě! Kompletní Výsledky jsou na stránce Rodinných štafet. Pánové, bylo mi ctí! Vydařená akce, díky!
P.S.: :-)))))))))

The Chocolate Cucumbers

Výjimečný koncert u příležitosti výročí deseti let Czech Frogs jsem si večer nenechal ujít. Jako první zahráli The Chocolate Cucumbers - brácha hraje na basu. Dále zahráli Czech Frogs, Harakiri, Shout... Výborná akce, zvlášť když jsem spoustu lidí těch 10 let neviděl. Rád jsem je zas uviděl...

Liga Vysočiny - Křižánky

Dnes ráno se při odjezdu na závody oddělilo zrno od plev - někteří na dálku dokonce hlásili "tohle ať si Krakonoš nechá"! Na druhou stranu je pravda, že teplota kolem nuly a souvislá sněhová pokrývka není na závody úplně motivační. Tedy pokud se nejedná o LOBy :) Kdo čekal na shromaždišti zázemí odpovídající počasí, byl nemile překvapen a ani stan se překvapivě nikomu stavět nechtěl :) Startuju jako první a plním tak zároveň funkci šlapače a čističe tratě. S "letním" obutím to na sněhu není zrovna terno a v terénu plném klacků a kamenů, co je zakrytý sněhem, to moc netáhne. Do kopců se zahřívám, ale stejně se nemůžu dostat do tempa. Trať dlouhou 9,4 km dávám za 64:49 a nakonec jsem druhý - pěkný výkon! Ale klobouk dolů před babama, pro které si stavitel připravil trať dlouhou 8,9 km a první to dala za 88:20! To my sme se tam proti nim flákali! Stránky závodu s výsledky.

Liga Vysočiny - Trnava

Měl to být nedělní dvojzávod - 11. a 12. závod LV, ale dopoledne jsem ještě pomáhal uklízet následky HighLandera, takže stíhám jen odpolední krátkou trať. Dopolední sprintík se dle ohlasů vydařil a odpoledne by to nemělo být jiné. Krátká trať - 5 km, 25 kontrol, netypické měřítko 1:7500, malé lesíky plné balvanů a skalek - značka ideál :) Začátek až do 7. kontroly to hrnu bez chyby až do doby než dobíhám Koprdu a následujících 5 kontrol ne a ne najít bez chyby... Pak mu naštěstí utíkám a dostávám se do toho! Ke konci dvě malá zaváhání (nadbíhám skalky) a jsem v cíly za 34:54. Moc spokojený nejsem - od Lauiče dostávám víc jak 5 minut. Podotýkám, že na chybách a zaváháních. Tady jsou celkové výsledky. Kdo nebyl, může jen litovat - tohle bylo to pravé orienťácké pošušňáníčko :)

HighLander 2007

Je druhá říjnová sobota a do Vanova se již od pátku sjíždějí závodníci na 10. ročník HighLandera. Poslední tři ročníky jsem pomáhal pořádat a není tomu jinak ani teď. Příští rok už bych ale zase rád závodil... Letos čekalo na závodníky toto: běh 1km, MTBO 50km, OB 9km, hradní OB s výběhem na věž Roštejna, 4x boulder a lodě 2km. Od rána jsem byl na Roštejně - připravoval jsem trestné kontroly za nevylezené bouldery. Zpočátku to vypadalo na poklidné stanoviště, kde vše bude přehledné a jednoduché. Ještě než ale dorazili první závodníci, dorazila na hrad svatba, následovaná tuctem motorkářů :) K tomu houf turistů a v tom začali přijíždět závodníci na lezení a OB... Nehledě na to, že spousta závodníků měla svého fotografa a málem i fanclub :) Chvílemi to byla síla, ale vše se zvládlo v pohodě. Celý závod se povedl a aj počasí bylo na naší straně! 10. ročník HL je za námi - je děsný jak ten čas letí! Budu se těšit příští rok na dvě jedničky...

Výběh Roštejn - Javořice

Celý týden nebyla možnost hejbání, tak využívám chvilku volna před pořádáním HighLandera a jdu se vyvenčit... Z Vanova to jdu přes pole na Roštejn a říkám si, že bych mohl doběhnout aspoň tam a zpátky. Cestou se mi to začíná líbit, takže na Roštejně si říkám, že bych mohl jít ještě na Velký pařezák :) No ale odtud už je to přece jen "kousek" na Javořici, tak jdu dál... Nezdržuju se nikde, pomalu se začíná stmívat. Za Štramberkem sbíhám do Lhotky a už nevidím ani do mapy. Za naprosté tmy dobíhám lesem kolem lomu do Vanova. Parádní proběhnutí na 95 minut - jen jsem mohl vyrazit o něco dřív...

Pá pá Řečkovice

Po více než 13-ti měsících opouštím Řečkovice (pro někoho Křečkovice :-)) a stěhuju se na okraj KrPole. Hektické stěhování, měsíc bydlení v provizoriu, ale je to za mnou. A něco je snad i přede mnou... Tak pá pá Řečky :-)

Proběhnutí na Malochýn

Ráno se mi z vyhřátého pelíšku nechce :) Jednou rukou tlačím štrůdl s čajem a druhou se oblíkám... Nestíhám - David už na mě čeká. Vybíháme směr Bílek, jdeme nad řekou kolem hájenky a u Koryta sbíháme k Doubravce. Dál jdeme podél řeky. Strom nad vodou jako lávka se mi nelíbí, takže šup do vody a brodím. Brrr! Tráva na louce je stejně mokrá, takže čvachtání v botách ani nevadí :) Od vodárny vybíháme nad Malochýn a já jdu ještě kolečko přes Sobiňov a Sopoty, zatímco David to bere rovně na Bílek. Přidávám plyn a na vlečce se dobíháme. Už nám to moc netáhne, tak jdem na pohodu podél vlečky a za 105 minut jsme doma...

Liga Vysočiny - Ctětínek

Po třech týdnech zase balím hřebíkáče a jedu na orienťáky. Tentokrát na 10. závod LV do Ctětínku. Máme to 11,8 km - budu se asi muset snažit... ;-) Na start jdu pozdě, takže stíhám až třetí koridor a jen tak tak si ještě zavazuju boty. Přemíra snahy škodí, takže kazím jedničku, ale pak už nezmatkuju, makám a až na pár drobných zaváhání jdu bez chyb. Jdu sám, jdu si svůj závod a užívám si ten pocit, kdy mi to běží. Les je pěknej a hodně rychlej. Škoda že trať nenabízi téměř žádné volby postupů a vše se chodí rovně nebo po cestách. V cíly jsem spokojený a víc jak 3 min. chyb jsem neudělal - dal jsem to za 65:49. A jak jsem teda dopadl? Dle slov náčelníka jsem "utrpěl vítězství"! :-) Stránky závodů.

Dovolenka v Tatrách

Je středa ráno, házím vše za hlavu a odjíždím(e) do Tater... Nebyl jsem tam docela dlouho, tak jsem byl nejprve zvědav, jak to tam vypadá 4 roky po vichřici. Známá místa jsem nepoznával a Lesný dom paní Anderové ve Starém Smokovci už rozhodně není Lesný :-( Večer akorát stíháme výletík na Hrebienok, k vodopádu a skoro za tmy zpět.

Lanovka na Hrebienok a krajina kolemVodopády pod Hrebienkom

Ve čtvrtek je hnusně, přesto jedem električkou na Štrbské a dáváme si tůru Mlýnickou dolinou přes vodopád Skok na Bystré sedlo a Furkotskou dolinou zpět. Občas není vidět na více jak 10 m, ale aspoň neprší. Od skokanských můstků se "kocháme" zpustlým areálem, sbíháme dolů a jedem do Smokovce. Hory jsou pěkný, ale na Štrbském se jinak netřeba zdržovat.

Mlýnická dolinaRozcestí ve Furkotské doliněHubík skokan :-)

Páteční upršené ráno nedovolí víc než procházku po Smokovci... Odpoledne kazím zevlingový den, vybírám trasu a jdu se vyvenčit. Vybíhám ze Smokovce - 1000 m na Tatranskou Polianku - 990 m a odtud jdu po silnici na Sliezský dom - 1670 m. Z Polianky na Sliezský dom je to 7,5 km a 680 m převýšení. Dávám to za 41:28! Nahoře jsou 3 st., takže se moc nezdržuju a mažu po červený dolů směr Hrebienok. Po Tatranské magistrále se dá slušně běžet, ale skáču tam jak kamzík :) Počasí se lepší, svítí večerní slunce a ty výhledy - paráda! Dobíhám do Smokovce a čas mám bezkonkurenčně nejlepší - 115 minut :) A pak že se nedá v Tatrách běhat! Dle turistických ukazatelů je to na 5 hodin...

Laufík na Sliezský domPodvečerní Lomnický štít

Předpověď na sobotu je příznivá. Vstáváme brzo, hrnem to na Hrebienok a dál po červené do Malé Studené doliny. Je azuro, ale fouká silný studený vítr. Jde se pěkně, je stále na co koukat a čím se kochat. Na Téryho chatě jsme docela brzo, tak si to v rámci možností užíváme. Moc dlouho ale nepobydem, bo je docela kosa a netřeba vystydnout. Jdem dál na Priečné sedlo a odtud na Zbojnickou chatu do Velké Studené doliny. Priečné sedlo je plné sněhu, kazí se počasí a krom toho jsem zřejmě přecenil síly svojí partnerky. Nadávám si, ale nakonec to v "pohodě" zvládáme a za hodinku a něco už sedíme na Zbojandě a dáváme si čaj a česnekovou polívku. Mňam! Dolů nespěcháme, jdem v klidu - fotíme a kocháme se. Večer nás čekají výborné bryndzové halušky - to je bašta! :)

Velká Studená dolinaCesta na Téryho chatuTéryho chata a Ľadový štítPriečné sedloZbojnická chataPohled zpět ke Zbojandě

V neděli ráno vstávám brzo a ještě před odjezdem jdu běhat. Vybíhám ze Smokovce do Tatranské Lesné, pak podél Studeného potoka na Hrebienok, na odbočku na Slavkovský štít a dolů do Smokovce. Krásných, intenzivních, horských 72 minut!

Mapka nedělního výběhu

Bylo to celé moc fajné a ani dlouhá cesta do Brna mi to nezkazila. Brzo se na Vás Tatry teším znova!

Nedělní laufík na Krásné

Původní plán jít na kolo jsem přehodnotil, oblíkám se, přibližuju se do Lán a jdu běhat... Cíl mám vymyšlený - vysílač Krásné. Jenže mapu jsem nechal doma - já vůl! :) Naštěstí v Lánech je mapa na zdi, tak si "fotím" trasu do hlavy a vybíhám po zelené na Spálavu. Trošku to obíhám, kličkuju a jdu dle toho kde se mi to líbí. Vysílač je naštěstí dobrý orientační bod, tak se akorát snažím držet směr a tempo. Až jsem překvapený, jak jdu přesně a po pěkných cestách :) U vysílače se nezdržuju a druhou stranou se vracím kolem Vršova a pak přes les na Modletín. Kopec je to pěkný, ale neflákám se! Obíhám kukuřičné pole a za Modletínem to střihám přes les a jen tuším kde mě to vyplivne. Paráda, jsem nad Předboří a to už mám jen kousek do Lán... Mám toho tak akorát - 102 minut a cca 20 km. Lepší víkend už jsem dlouho nezažil - extra výhledy, podzimní krajina, teplo...

Lezení na Bílé skále

Je tu další nádherný den! Vyrážíme brzo ráno směr Žďárské vrchy, parkujem u lesa za Křižánkama a kolem osmé jsme u Bílé skály - 760 m. Dle průvodce je to nejkrásnější stěna v oblasti a najdete ji v lese, 1,5 km na V od Devíti skal u modré turistické cesty. Skála je 28 m vysoká a místy silně převislá. Obcházíme kolem a vybíráme co bychom si dali na začátek na rozlezení :) Nezdržujem se, ve stínu je kosa. Lezem v JV stěně, dáváme Tis IV- a hned nato Páter V. Dost se tam cukám a ke konci mi chyběl jen kousek. Pak se přesunujem do J stěny a vybíráme si Jeskyňku IV- což je fakt pěkná a pohodová cesta. Lezu na druhým, dole klepu kosu a nahoře bych mohl být do půl těla - slunce to do nás pere! Slaňujem dolů a vybíráme si Braunovu Direttissimu V+. David jde na prvním a dost to hrne - zespoda to vypadá pohodově ;-) Pod převisem mu ale dochází matroš, takže štanduje a já vyrážím za ním. No, žádná oddechovka to není - na prvním bych to nedal. Na štandu řešíme nedostatek místa, ale nakonec se tam vejdem - vysím ve vzduchu :) Nejdem přímo přes velký převis, ale oblézáme ho zprava. Jsme nahoře - paráda! Ještě se kocháme, nahříváme a dolů slaňujem mezi smrčky! :) Jsou skoro dvě hodiny, máme toho dost. Balíme, ještě se projdem na Devět skal - 836 m a valíme dom. Nemělo to chybu!

David - Braunova Direttissima V+David na štandu :)V cestě Jeskyňka IV-Vrcholové foto