Bakule

Dole ve Špindlu je pět nad nulou a prší. Zato nahoře na Mísečkách na tratích je kolem nuly a padaj mokrý bílý sračky. No a takhle to dopadá, když se maže červenej klistr! Během 12-ti km jsem naštěstí strhával sníh jen pětkrát...

 

Co se děje v žitě

(6.-7.2.) - Víkend ve stopě neměl chybu! V sobotu pár koleček ve Žďáře na tratích a v neděli decentní okruh kolem Dářka. No a do oddílového souboje si můžu s radostí zapsat 70 km a 360 minut.

(8.2.) - Přihlásili jsme se s bráchou na Ski Adventure. Mám z toho obavy, ale ještě víc se těším, jak si dáme do těla.

(10.2.) - Dva dny po přihlášení dostávám kašílek a rýmičku, takže ze Ski Adventure nic nebude a šest stovek v hajzlu!

(13.-14.2) - Víkend trávím v posteli a následující pracovní dny taky. Mám ucpanou hlavu od rýmy a kašel jak tuberák - super!

(15.2.) - Sledování ZOH na PC v HD nemá chybu! Při večerně nočních směnách, kdy je na výběr ze šesti kanálů, se mi marodí o moc líp. Snad jen komentátoři by mnohdy za své výkony zasloužili přetáhnout rampouchem po hlavě!

(18.2.) - Už jsem lepší, tak jsem zaskočil na dva dny do práce, ale na víc nemám sílu. O běžkách a sportu si můžu nechat zdát.

(20.2.) - Odjíždím na týden do Špindlu, ale vypadá to, že jen pracovně. Na sport to ještě nebude a nebo jen decentně.

Zavátý obzor

Dnes žádný daleký obzory. Jen mlha, vítr a zavátý stopy. Po dopoledne najetých stopách nebylo odpoledne místy ani památky. Loupnul jsem si okruh od SKI na Fryšavu, jednou stranou tam a druhou zpět. Ve stopě to lepilo, ale v navátým sněhu jsem se plácal jak ryba na suchu. Těšil jsem se na sjezd z Vlachovic ke SKI, ale nakonec jsem proti větru píchal i tam :)Ona tam ta stopa je - jen je lehce neviditelná :-)

Idyla ve stopě

Jasno, sluníčko a prašánek... Nastupujem s bráchou na Skleném do stopy a valíme přes Fryšavu, Blatky, Samotín a Blatiny na Milovy. Stopa perfektní a docela mi to aj lepí - nemá to chybu! Dáváme polívku a zpět vyrážíme druhou stranou přes Sněžné. Ve stoupání však idyla končí... Košíček od hůlky mi zůstává pod sněhem a na dojetí se musím spokojit s pahýlem, co se boří až na zem. K tomu se přidává vítr a všechny stopy od Sněžného dál, jsou zafoukaný. Místama je jen prošlápnutá stopa, co za 5 minut zapadá. A aby toho nebylo málo, máza mi v tom nafoukanym sněhu smeká. Z Kuklíku na Studnice, kde je to 3 km do kopce, už nemám pocit, že běžkování je fajn :) Ze Studnic na Tři Studně je zase jen prošlápnutá stopa - taková oranice. Na Vlachovicích už vím, že to dojedu a jsem rád, že mám těch cca 35 km za sebou. Škoda, že při cestě dom nemůžu usnout jako brácha...

Azurové Žďárky

Služební cesta na Tři Studně, to je jak sen :-) Po obědě z Brna a za hodinku už to hrnu po lyžařské dálnici ze Tří Studní na Kadov. Čerstvě najeté stopy, liduprázdno, azuro, sluníčko a příjemných -12°C - to nemá chybu! Kroužím okruh na Kadov, Kuklík, Studnice, Rokytno, Vlachovice, Sklené, Fryšavu a zpět na Tři Studně. Dohromady tak 27 km. Dalších pár fotek je na Picasa.

Trochu jiné Jinačovice

V létě tu krouží elektrické golfové vozíky a v zimě tu krouží běžkaři všeho druhu. V Jinačovicích, přímo v golfovém areálu Kaskáda, jsou nyní parádní podmínky pro běžkaře. Několik okruhů, jak na klasiku, tak i na bruslení. Vše upravené skůtrem. Stačí po práci dojet, nasadit lyže, čelovku a vyrazit kroužit...První fotka je z prvního okruhu, ta druhá z druhého a ve třetím okruhu už byla tma jak v pytli! :)

Za Stoječín

V neděli už vyrážím sám (bez Helči) přímo do Českého Rudolce. Tam začínají upravené stopy a já mám v plánu objet okruh přes Stoječín, Matějovec a Radíkov. Vyrážím oklikou na Stoječín, jsem schovaný za větrem a dokonce mi to aj lepí - paráda. Neraduju se však dlouho. Za chvílu už jedu po louce, fouká ledový vítr, stopa je zledovatělá a mě už lyže nelepí. Tímto se protrápím až na kopec za Stoječín a tam to po 50 minutách vzdávám. Vracím se zpět. Jsem totálně zmrzlej a těším se aspoň na horkej čaj... Mám(e) za sebou fajnovej víkend na běžeckých tratích Český Kanady. Vše je dobře značený, stopy parádně upravený a mapa je k vyzvednutí v infocentrech. Doporučuju!

Landštejnská zimní pohádka

Nestává se zas tak často, aby na České Kanadě panovaly ideální podmínky na běžky. Když však tento stav nastane, nevyplatí se moc váhat – zima je vrtkavá. Během týdne nacházím info a mapy o upravovaných tratích a začínám se těšit – opravdu těšit!V sobotu dopoledne jsme "na značkách" v Matějovci a vyrážíme přes Rožnov na Landštejn. Hned za Matějovcem najíždíme na parádní stopu od skůtru a neskrýváme nadšení. Dokonalý zimní království. Radost nám nezkazí ani kus trasy rozježděný od lesáků a ani to, že v hospodě na Ladštejně nemají zrovna moc teplo. Holt jsme vybrali tu druhou (nevytopenou) hospodu. Zpátky jedem kratší a asi i hezčí cestou údolím potoka Pstruhovce. Nakonec se nám před Matějovcem otevírá planina jak z pohádky a v dálce vykukuje jen věž kostela v Matějovci. Tam sice sice není hospoda, ale v sobotu odpoledne dorazila pojízdná prodejna, takže občerstvit se dá - jen je třeba mít štěstí na správné načasování :-)

A zase se točí...

Nebudu se už vracet k promaroděnému konci roku, kdy jsem proležel s angínou celý týden na Šumavě a nebudu se vracet ani k letargickému začátku roku, kdy jsem neměl energii vůbec na nic. Karta se obrátila až tento víkend!Vyrazili jsme (na běžkách) do parádní strojové stopy, která začíná na Novém Ransku. Odtud podél řeky Doubravy na Staré Ransko, dál na Řeku a kolem Hluboké k Radostínu. U Doubravníku to otáčíme a valíme zpět. Na poprvé se nemusím hned zničit - stačí až podruhé :) Je to paráda se zase trošku hejbat a nebejt chcíplej!

PF 2010

Hustníkovo zakončení

Můj velice dobrý přítel (nebo snad mé druhé já?!) Jára Hustník uspořádal i letos veselou taškařici Hustníkovo zakončení. Pravda, ráno byla trošku kosa, ale na startu se sešla kompletní špička oddílu CTB, spolu s hosty z TBM. Běželi se čtyři okruhy na upravené a vylepšené mapě v okolí oplocenek. Vyhrála Kamča (Osina nepočítám), druhý doběhl Greg a třetí David. Výsledky a odkaz na fotografie najdete na stránce SK Chotěboř. Příští rok se budu zase těšit!

Předvánoční Vídeň II

Tak jako loni, jsme i letos zajeli do předvánoční Vídně nasát trošku toho punče, marmelády z koblih a zejména předvánoční atmosféry. Za celý den jsme toho zvládli hodně - namátkou vybírám ze zážitků: Vyhřátý autobus, výzdoba v centru, zima, kafe v mekáči, zima, vyhřáté sedačky v metru, zima, Shönbrunn a jeho park, zima, horký punč, zima, procházka do centra, zima, kouzelný Spittelberg, zima, trhy před radnicí, zima, horká brambora, zima, punč, horké kaštany, zima, červené koule v centru, zima, čaj v mekáči, zima, čekání na bus, zima, odjezd.

Přes Nehodovku

Světe div se, vytáhl jsem náčelníka na výběh! Pěkně mimo asfalt a na Železné hory. Ze začátku ještě něco brblá, ale v prvním stoupáčku nad Libicí už se soustředí pouze na odraz a správné dýchání :) Cesta, dá-li se tomu tak ještě říkat, na Nehodovku je slušnej vopruz a vůbec se nedivím, že se mnou Petr nekomunikuje. Nahoře už jsou naše myšlenky veselejší a co víc, potkáváme skupinku chotěbořských vytrvalců - koukáme na sebe jak joja. Pokračujem dál na Barovice a pak po silničce na Vestec. Tam už ale nedoběhnem a stáčíme se na lesní cestu, po které sbíháme do Lhůty. Odtud už jen zpět do Libice, domů, do tepla...

Hnuso-cesta na NehodovkuSilnička Barovice - VestecNad Lhůtou bez větších výhledů

Jedna západní

Ranní nálada II

Po jasné noci je ráno lehce pocukrováno.V lese nad Zamilcem...