Vítězná zelená vlna

Po vyhlášení vítězů sobotního závodu MTBO na Zvůli, následuje vysílání Zelené vlny. Nikoliv však v režii Českého rozhlasu, ale v režii pana H. Za postup do Áček je třeba "bývalým" kamarádům "poděkovat" a připravit se morálně na zítřejší závod v nové kategorii... Bylo to silné, intenzivní, chutné, sladké a veselé. Jak kdosi prohlásil "ták a teď si nemusím celý týden čistit zuby" :)Zpět do kempu se snažím dostat na kole... Vůbec se ale nemůžu hnout z místa :)

Další level - Elita :)

Lesy okolo Zvůle, to je terén pro lampióny jako stvořený. Tento víkend toho využijí o-bikeři a o-bikerky při sobotní klasice a nedělní krátké trati.Přesto, že jezdím za SJI a pořádám, je mi dopřáno luxusu závodit a jsem za to rád. Kde můžu, tam pomůžu, ale na start už si jedu v klidu doprovázen Kamčou. Ta jede své premiérové bajky v příchozích. Na startu se nenechám Vénou rozhodit a na jedničku je z toho hned nejlepší mezičas. Pak jsem bohužel nepochopil sám sebe a na dvojku aj trojku dávám slušnýho monstra. Nevadí, klasika je dlouhá a není nic rozhodnuto.A taky že jo. S další a další kontrolou se mi to začíná víc a víc líbit a dostávám se do tempa. Od 11.k se několikrát míjím s Koldou (startoval 2 minuty přede mnou), což mě hodně motivuje, abych ho dojel. Nakonec jsem ho nedojel, ale díky rychlý a bezchybný druhý půlce závodu, jsem utrpěl vítězství. S časem 89:42 a s minimálním náskokem. Na to už se ale nikdo neptá - hlavní je, že v neděli už pojedu Áčka! :) // Stránky závodů //Zvůle MTBO - H21B (klasika) - 18,4 km

Na prvním úseku štafet ...

... jsem doběhl poslední! Poslední, zatuhlý, unavený, vysušený, přesto spokojený a odreagovaný.

Zdrhám z práce, spěchám do Kohoutek a snažím se rozbíhat. Je vedro. Zhusta rozdá mapy a hlásí start. Vnímám jen oblaka prachu a smečku chrtů na jedničku. Na dvojku se zasekávám v ostružinách, kazím trojku a už nevidím ani Zdenču před sebou. Jaj! Na čtyřku se potácím přes rýhy už jen s lůzrama (lůzři prominou :-)) A dál to není o nic lepší - kopeček přes hřeben kolem startu sotva lezu - ani jít nemůžu. Zoufalství největší přichází ve chvíli tří minutového zdolávání hluboké rýhy plné akátů a trní. Pak se mi podaří ještě se rozběhnout do posledního kopce a do cíle se naštěstí ploužím nikým neviděn. Užíval jsem si to krásných 56 minut. Nešlo to, nešlo. Jen pro zajímavost Osin 36 min. a Zdenča 46 min. Už se těším na víkendový bajky.První úsek štafet - Dub Troják - Brno Kohoutovice

Ranská jezírka

Notně rozespalý a rozmrzelý se ráno hrnu na partičku farstičku s Gregorovými. Nebylo to špatné, to nemohu říct :) Taková houbařinka mapařinka a dobíjení baterek ranním sluníčkem a lesem. Palec nahoru! Odpo usedáme s Helenkem na kola a jedem očíhnout Ranská jezírka...Ranská jezírka - hra barev a stínůParádní výhled na Řeku od HlubokéRybník Řeka - skoro bych se vykoupalZvládli jsme aj palačinky na Radostíně a zpět přes Podmoklany se vracíme dom. Helenek má na kontě prvních 50 kiláčků :)

Okolo Libice 2008

Ve svém žlutém dresu jsem vytlačen na kraj od našich krásných oddílových dresíků - zleva Karel, Tomáš, LPŠ, Alena a Tereza.

Ani letos jsem si nenechal ujít bikový závod na 30 km OKOLO LIBICE. Oproti loňsku se hned od začátku jelo hodně svižně. Jel jsem si sám svý tempo a vlál kousek za balíkem, který mi nakonec ještě cuknul. Od Lhůty už jsem za sebou ani před sebou nikoho neviděl - kein stress. Co se týče umístění, tak jsem si oproti loňsku pohoršil - 14. místo. Zato časově jsem zajel skoro o 3 minuty lepší čas - 63:06. Bylo to fajn, takže zase za rok...Osin si dojel balík a udržel se v něm. Já jsem vlál za balíkem a nemohl jsem je dojet. Dal mi necelou minutku.

Letecká mini-katastrofa

Již minulé úterý přinesly agentury zprávu o letecké katastrofě v Brně Maloměřicích. Pilot nezvládl (dálkové) řízení svého modelu v nepříznivých povětrnostních podmínkách, letadlo se stalo neovladatelné a nenadálý poryv větru "zaparkoval" jeho červený model do koruny nedalekého javoru. A to docela vysoko - nějakých 20 m nad zem! Prví (amatérské) pokusy dostat po katastrofě letadlo na zem, skončily neúspěchem. Ale co teď? ...... Jak dostat letadlo dolů a zároveň ho nezničit? Kácet strom asi nebudeme a tak jediná možnost, jak ho dostat dolů, je vylézt pro něj. Kolega (pilot) naštěstí sehnal lezecký matroš a mě už nic nebrání dostát svým slovům a pro letadlo vylézt. Ještě dávám rychlokurz jištění a už se deru nahoru. Něco jako "jé, ahój strome". První pokus nevyšel, ale napodruhé už jsem u prvních větví a doufám, že to půjde dál. Šlo to! :)Nebylo to zadarmo, ale jsem nahoře a letadlo mám na dosah. Uf! Dole je vidět asfaltka... Spouštím letadlo dolů a slaňuju hned za ním. Tohle se nám povedlo! A pro příště lítat dál od stromů :)Dom se vracím za tmy, ale ten západ nad Maloměřicema...

Na Macochu s vodičem

Od Zvůle jsem nebyl na mapě a běhat jsem od té doby taky pořádně nebyl. Teď by to ale na podzimek nějaký běhání chtělo... Nemám motivaci jako pan G., který se na stará kolena dostal do 200. místa v rankingu a místo rodičovských povinností začal točit aby si na klasice neutrhl ostudu :) A tak mi jako dobrá možnost, jak se k něčemu delšímu a svižnějšímu dokopat, je běžet s cyklo-vodičem ;-) Jako kulisy volím Moravský kras a na rozběhnutí Punkevní údolí od Skalního Mlýna kolem Punkevní jeskyně do Sloupu. Popravdě, rozběhnutí vypadá trošku jinak - tohle bylo slušný tempíčko. Ze Sloupu vybíhám (Helča vyjíždí) na Ostrovskou plošinu a vrchem na Macochu. Jsme tam skoro za tmy a ke všemu už jsem docela prošitej. Dolů ke Skalnímu Mlýnu je to ale jen 2,5 km. Časově na 90 minut běhu a cca. 18 km. Juj, to bylo parádní!Jeskyně Kůlna ve SloupuSlunce už zapadá a mé tempo zvolna uvadá

Šotolinový svist

Šumberovou cestou nad Obřany, pak na Spálenisko vychutnat si západ slunce a přes Útěchov se vratit skoro za tmy. A hlavou mi zní Baumaxova Pažitka...

Hladina tůní pomalu vychladá,
je konec vůním a léto uvadá.Na stehna fenek dopadl dlouhý stín,
skončil čas trenek, ale já zas něco vymyslím.

Svatba Osina a Zdenči ...

... aneb jak se ze Staré stala stará :-)

Rychlý přesun z Krkonoš do Brna a hned rychlý přesun do Rudice na obřad. Stíháme to akorát, jen počasí někdo zapoměl objednat. Je hnusně. To však nevadí, obřad se moc povedl a novomanželům přece prší štěstí. No, krása :)Novomanželé zkouší po obřadu novou mázu :)

A ještě taková malá hádanka...Co myslíte, které z přítomných dam na svatebním obřadu, patří tato vypracovaná lýtka? Odpovědi prosím do komentářů.

Sněžka 1602 m

Čtvrteční ráno je přesně podle našich představ, tak neváháme, balíme a valíme na bus na Pomezní boudy. Nikde nikdo, krásné teplé ráno, jasno, na lehko vyrážíme na Sněžku...Z Pomezních bud na Jelenku. Snažím se o svižnější tempo, ale Helenka sbírajícího co chvíli borůvky, nepopožene ani známé heslo "ať nevystydnem" :)Ze Svorové hory máme Sněžku na dosah. Pěšinka v kleči je úžasná.V 10:15 jsme dosáhli vrcholu! :) Na popáté se mi povede tato fotka, se kterou jsem aspoň trošku spokojený. Zůstáváme nahoře skoro hodinu, posíláme pohledy, fotíme, kocháme se. Ty panoramata...Obří důl a výhled na Luční boudu. Je vidět krásně aj Ještěd.Ještě fotečku a jak začínají chodit davy, mizíme pryč...Přes Úpské rašeliniště. Za námi Sněžka, před námi Luční bouda a Helenek už to z hladu bere poklusem :)Na Luční si dáváme mega porci zelňačky s pečivem, Budvárek a točenou limču. Lepší zážitek už jsem dlouho neměl. Odchází se nám težko, tak si ještě dáváme borůvkový koláč z místní pekárny - aby se nám šlo líp :)Modrý důl. Odtud jen kousek do Pece a busem na chatu. Dnešní den se více než povedl!

Fotoalbum na Picasa.

Ke kostelu "na jedno"

Brzo ráno se vydáváme na Sněžku. Počasí však nepřeje a na Růžohorkách jsme mlhou, deštěm a větrem otočeni zpět. Vracíme se Pěnkavčí cestou do Spáleného Mlýna, obdivujeme na protějším svahu Šímovy chalupy a dlabem borůvky. Pak už se nám nikam nechce, přesto se odpo necháme Kamčou umluvit a vyrážíme do Dolní Malé Úpy ke kostelu "na jedno"...Celou cestu neřešíme nic jiného, než jestli bude či nebude bouřka a kdy už tam konečně budem?! :) V této "intelektuální" debatě o příchodu či nepříchodu bouřky pokračujem s malými přestávkami skoro celou dobu... To už máme pivko na stole a víme, že slečna servírka se nám věnuje jen proto, aby nemusela mýt okna :) K tomu si dáváme palačinky s ovocem a výtečné borůvkové knedlíky. P.S. Ta bouřka se nám nakonec vyhnula :-) // Více fotek"Martine, co myslíš?" "No, já myslím, že ta bouřka nepřijde..."

Krkonošská "padesátka"

Po výjezdu na Černou horu se SUPíkem.

Ráno jak malované, kolo natěšené, Hubík připravené... Z Jedničky do Horního Maršova je docela kosa, ale hned nad Maršovem začíná být slušný "pařák". U Krausových bud už ze mě jen leje a to jsem sotva v půlce kopce na Černou horu. Nahoře dám jen fotečku, slalom mezi tůristama a valím dál na Pražskou, Hrnčířské bd. a kolem Liščí hory na Rennerovky a na Výrovku. Odpočinková trasa to zrovna není - přijde mi to furt do kopce. Zato z Výrovky do Pece to je slušný downhill! Nový rychlostní rekord je 76 km/h :) Z Pece už se mi do kopce na Portášky fakt nechce, tak to na chatu objíždím po silnici. Parádní projetí, parádní výhledy - suma sumárum 52 km. Více fotek zde.Zadní Rennerovky z Luční cesty pod Liščí horou.

Kočárková hřebenovka na Liščí

Na nedělní "hodobóžo" tůru vyrážíme z Dolní Malé Úpy přes Portášky a Velkou Úpu do Javořího dolu. Alička se príma veze, taťka Martin potí, Hubík si tůru užívá a všechno si to fotí :) Jdeme Javořím dolem kolem Červenokostelecké boudy, nahoru na rozcestí a na Pražskou boudu. Téměř jásáme nad nabídkou tmavého Bernarda a dáváme si ještě výbornou zelňačku. Výzdoba nás poněkud udivila, ale aspoň jsme si mohli pěkně započítat ;-) Pokračujem dál nad Zahrádkama na Lyžařskou boudu a na vyhlídku pod Liščí horou. Režírujem společnou fotečku s príma výhledama a jdem dál na Výrovku. Ta nás zrovna nenadchla - dáme pivko a rychle pryč. Venku dáme v klidu svačinku a už nás čeká jen padák do Pece a cesta na chatu. V Peci jsme než bys řekl švec, jen ta cesta přes Portášky je nejaká dlouhá. Nikomu už se nechce šlapat, tak ještě že je všude spousta borůvek a malin :) První najuknutí do Krakonošovi zahrádky a hned je z toho 30 kiláčků po svých - paráda! // Fotky na PicasaNad chatou - údolí Malé ÚpyZe Zahrádek - Studniční a SněžkaNa vyhlídce pod Liščí horou - celá grupa

Podvečerní Portášky

Naše dny volna, je třeba začít zvolna. Místo pití piva z flašky, zajdeme si na Portášky. Sluníčko nás príma hřeje, Helenek se na mě směje. Jdeme jenom na jedno, Míra nemá žízeň! :)Trošku kýče proti slunci - Velká Úpa /--/ Fotoalbum na Picasa

Svatba Karlose a Pindji ...

... aneb jak se z LPG stala LPŠ.

Zprvu vše málem pokazilo počasí. Od rána déšť a tak se zvažovaly obě varianty. Jedna na Sokolohradech a náhradní na zámku. Naštěstí se počasí umoudřilo, my si mohli užít obřad na skalním ostrohu nad řekou Doubravkou a následně si užít i novomanželský desetiboj, co jsme pro novomanžele připravili.Ještě jsme ani nezačali a pan G. už se chytá za hlavu :)

Naši "závodníci" vstupují slavobránou na improvizovaný stadiónek, dav šílí, všichni skandují, povzbuzují, házejí poslední zrnka rýže a popíjejí z košíku pana Gregora :) Dvojice přísných rozhodčích v rychlosti vysvětluje pravidla a nic již nebrání tomu přistoupit k první disciplíně...

Novomanželský desetiboj

• 100m (stofka) - "Karle, za kolik dáš stovku?" :) Pan Karel nemá při sobě, ale díky svědkovi máme stovku v kapse a první disciplínu úspěšně za sebou :)
• dálka (skok do dálky) - Pěkně snožmo a do "dálky". Onou "dálkou" byl papír s nápisem dálka :) Bez chybičky!
• koule (vrh granátem) - Cílem jsou cedulky s ciframi 12, 30, 42 odpovídající tomu, jak dlouho jim vydrží manželství. Rozhodčí naměří hodnotu více jak 50 - velice uspokojivé :)
• výška (skok do výšky) - Vysoko ve větvích jsou zavěšeny tři obálky s moudry pro novomanžele. Karel zvedá Lenku a ta trhá téměř všechny najednou. A jdeme na pátou disciplínu.
• 400m (čtvrtka) - Improvizovaný stoleček, čtvrtka formátu A3, fixy. Novomanželé mají nakreslit svojí budoucnost. Jde jim to celkem dobře ;-)

Následuje "volný den" vyplňený občerstvením a odpočinkem - všeho všudy 20 vteřin :) A jdeme na první disciplínu druhého dne.

• 110m př (1x10° překážek) - První novomanželská desítka z pivovaru Libice n/D ;-) Aaach, tak bodla!
• disk (hod diskem) - Hází se do výseče na cíl. Tím cílem jsou cedulky s počty narozených dětí. Vypadá to na holčičku a na mateřskou školku :) Jejej!
• tyč (skok o tyči) - Obtížná a velmi technická disciplína. Stačí dvě skleničky, minerálka a dvě brčka - aaa, hop! :)
• oštěp (lov oštěpem) - Dva ostré oštěpy, tři pokusy a v dálce na stromě terč s Losem a Sobem. Nakonec je Sob uloven a rodina nebude o hladu... Vše je podle regulí a nás čeká poslední disciplína.
• 1500m (patnáctistovka) - Z této závěrečné míle se novomanželé vykupují košíkem plným dobrot :) Přejeme jim vše nejlepší a hodně štěstí do společného života...

Vrh granátem na cíl - hlavně dobře mířit :)Přísní rozhodčí dohlížející na hladký průběh soutěže :)1x10° překážek. "No tak Kájo, nech mi taky něco!" :)Odměnou nám byl košík plný dobrot a přípitek s novomanžely :)