Oddílové farstičky

Na sobotním tréninku v hale (kde jsem nebyl) se upekl nedělní trénink na mapě a je očekávána bohatá účast a hodnotné výkony... Před devátou už pobíhám kolem chaty Doubravky a zahřívám se. Princip je jednoduchý - několik úseků, společný start, pekelné tempo, přitom farstované úseky a farsta nesmí být moc výrazná. Přiznám se, že pekelné tempo prvního úseku jsem zachytil až v druhém, ale pak už jsem nezaváhal a docela se divil, že mi to v lese jde ;-) Více info a výsledky na oddílových stránkách. Moc pěkný trénink, to jako jó! Hodně mě to nadchlo, jen s disknutým úsekem nesouhlasím - kontrolku jsem našel v pořádku.Společné foto zúčastněných

Prvních čtyřicet

Na víkend v CTB se udělalo celkem pěkně a tak vytahuju po zimním spánku kolo ze sklepa a jedu se projet. Jedu na Železný hory - chci nějaký kopečky... Trasa: CTB - Libice - Sloupno - Slavíkov - Chloumek - Horní Bradlo - Rušínov - Hranice - CTB. Z počátku se nemůžu vůbec rozjet, ale ve Sloupeňáku už je to lepší a z Bradla na Rušínov už si to šlapu pěkně frekvenčně :-) Vracím se po necelé hodince a půl s 40-ti kiláčkama v nohách a do zámečáku už se mi teda vůbec nechce. Kolo už teď ani do sklepa uklízet nebudu ;-)Silnička z Bradla na Rušínov - nový asfaltTrochu kýče fotím nad Bezlejovem

Seběh z Útěchova

Cesta od Zavíráku k Babím dolům

Dneska zoncna parádně rumpluje už od rána, ale běhat jsem se, tak jako včera v sedm hodin, nedokopal. Nechávám si běhání na odpoledne a celý den se na něj těším :-) A už je tu ona vytoužená chvíle - oblíkám se a valím na autobus, kterým se vezu na konec Útěchova. Protahuju se, pípám hodinky a vybíhám na Vranov... Za Zavírákem se stáčím doleva po hřebeni, pak přes údolí nad Ořešín a napojuju se na cestu u zimáku. A tady se konečně rozbíhám. Už se nekochám, nefotím kdejakej kýč, ale natahuju krok. Je to stále mírně zkopce, což je pro mě jediná možnost jak jít do rychlosti. (V kopcích nebo v terénu se mi to nestane) Až na Zamilcu u mostku zvolňuju - mám toho dost. Takhle už jsem ty "párátka" dole dlouho necítil. Teď už jen údolím vybíhám na silnici pod střelnicí a podél silnice dom...Trocha kýče po cestě neuškodí ;-)

Najděte aspoň dva rozdíly :)

Sobotní pesimistické, upršené a ufoukané dopoledne.Nedělní optimistické, zasněžené a vymazlené dopoledne.

Lofo výšlap na Packou

Od pátka jde počasí do kytek a v sobotu ráno už je opravdu mega hnusně. A to tak, že se nejede ani K70. Den trávíme zevlingem na půjčovně - nic jinýho se ani dělat nedá :-( Večer se živly mírně uklidňují a my se rozhodujem vyrazit na Packou. Oblíkáme se a s lyžema na ramenou jdem na Hromovku. Cestou moc lidí nepotkáváme - psa by nevyhnal :) Vyrážíme pozvolna po modrý sjezdovce, překračujem pár potoků vody a dost se kloužem, protože to moc netáhne - široký lyže a úzký pásy nejdou moc dohromady. Na svážnici profukuje čím dál víc a na černý nám vítr fouká do zad tak, že se do kopce nemusím ani moc odpichovat!Libas s Marťasem na svážnici

Na chatě je spousta známých a rozesmátých lidiček. A hlavně je tam teplo, útulno a taky soudek s pivem... Hodinku dvě posedíme, pokecáme, popijeme a před půlnocí se shodujem, že je čas vyrazit. Ke sjezdovce nás vyprovází do trenýrek a čísla z K70 oděný Miro - sparťanský to otužilec :-) Fouká a sněží tak, že není ani nic vidět. Svah pod nohama ale cítím, tak jedem! Spousta navátého sněhu a pod tím zmrzlá sjezdovka... Díky čelovkám o sobě navzájem víme a už je tu velký hank, malý hank a jsme dole! Jooo, to je vonooo! :-)Nálada ve vrcholovém družstvu je natolik dobrá, že nevynecháme přechod bílého mostu v centru Špindlu. Zde vrcholové foto L&M.Lezci na sestupu :-)

Údolím Bílého Labe

Ráno jsem zase za prudiče :-) Vstávám o půl sedmý, budím kluky a jdeme na sportík. Nakonec jdu jen s Kubou a místo plánovaných sjezdovek jdem běhat. Ospalým ránem k Myslivně a dál údolím Bílého Labe na boudu u Bílého Labe. Místy je sníh odtátý až na asfalt, ale jinak se jde v přemrzlým firnu až po kotníky. Odtud to otáčíme po dřevařské cestě po úpatí Kozích hřbetů zpět do Špindlu. Nad boudou je to hodně hard core - cesta je zledovatělá a nakloněná dolů do údolí. To trvá naštěstí asi jen kilák a pak už obíháme Kozí hřbety a jdeme po zmrzlém firnu až do Špindlu. Dávám si i dva neplánované kotouly, odírám ruce při brždění až na krev, ale endorfiny přebijí vše :-) Dobíhame více než nadšeni a zničeni. Je osm hodin ráno, tak hurá zas do práce... Den začal nejlépe jak mohl! Dneska nám to opravdu šlo a aj tréninková hodnota by se našla!Fotečka z předchozího sjezdování - letos asi posledního :-(

Jde to, ale dře to

Čím dál víc se snažím naslouchat svému tělu, ale zřejmě si rozumíme čím dál míň. Neustupující únava i po několika dnech nic-nedělání mě štve. Když už je situace natolik dobrá, že se cítím fit, snažím se příležitostně něco dělat. Pomalu a zlehounka se pokouším o pohyb jakéhokoliv druhu. Na horách je nyní možností pohybu více než dost a jedna lákavější než druhá...

Večer si domlouváme ranní ježdění, ale když ráno o půl sedmý vstáváme, moc se nám nikam nechce. Celou noc pršelo a tak se obáváme toho, jak to bude na sjezdovce vypadat. Skutečnost však předčila naše očekávání ;-) Sjezdovka je jak zrcadlo - z Medvědína je ledová hora. Dle plánu dáváme tři rychlé a ostré jízdy - neskutečný mazec!

Den v "pracovním táboře" je náročný hlavně mentálně a tak si navečer ordinujeme (pro vyčištění hlavy) výběh přes Sv. Petra do Dlouhého dolu a zpět. Ano, splňilo to svůj účel! Necelá hodinka venku je více než příjemná a očistná. O nějaké tréninkové hodnotě však nemůže být řeč :-)

Na Zlatý návrší

Z Medvědína proti slunci

Do Špindlu jsem přijel v pátek večer a hned v sobotu ráno neprodleně nastoupil do "pracovního tábora" ve skupině MDTH group © ;-) Tady není čas ptát se kdo je kdo - tady se člověk nezastaví. Na víkend jsou všude kvanta lidí, navíc je tu teplo jak v létě a pomalu to leze dolů. Nicméně ranní jízdy, kdy je vše ještě zmrzlý, nemají chybu!Zlatý návrší a Labský důl

V neděli odpo je konečně trošku volnějc, tak neváhám, balím lyže a boty do batohu, na nohy nasazuju sněžnice a po červené to hrnu kolmo na Medvědín. Za 37 minut jsem nahoře, oblíkám bundu a pokračuju dál na Vrbatku. Na sluníčku je sice teplo, ale nahoře už hodně fouká - nějakých 20 m/s. Pod Vrbatkou to otáčím, měním sněžnice za lyže a valím přes Mísečky zpět do Špindlu. Slunce pomalu zapadá, všude je jasno, zima a sníh pomalu přituhává. Jen aby ta zima ještě chvilku vydržela...Výhled přes Medvědín až na Sněžku

Když nevíš co by, zajdi do přírody

Zajít si ven a vyčistit si hlavu, to je jediná věc, která mě tento týden drží nad vodou. Stačí na hodinku vyběhnout, vypnout a na nic nemyslet... V pátek se přesunuju do Špindlu - nemůžu se dočkat! :-)Pět panelákových zubů Řečkovic ze ZamilceVykotlaný kmen u cesty - něco mi to připomíná

Na Doubravce

Louka pod ValchouTrocha kýče pro romantiky

Saně, hurá na ně

Původně jsem myslel, že vyrazím dopoledne na běžky nebo na pásy, ale Venca s Léňou jdou na sáňky a já se nenechám dlouho přemlouvat. Berem sáňky a jedem za 50,- natřískaným busem na Špindlerovku. Nahoře jsou "davy" lidí. Jak by taky ne, vždyť je tu nádherně. Jdem na Petrovky na start, kde se kocháme, fotíme a posilňujem před cca 5 km dlouhou jízdou :-) A jedem! Valí to parádně, jen křižování sjezdovky je malinko ve stylu kamikaze. U Moravských bud nastavujem na chvílu ksichty slunci a pozorujem dívčinu na "kajtu". Za Davidovkama je cesta hodně rozbitá a vlnitá, takže můj zadek poznává středověk :-) Dole je to už malinko slalom mezi kamenama, ale nemá to chybu! Jízda jak má být :-)Petrovka je před námaPohled ke Špindlerovce, na Malý Šišák a Sněžku.Venca už valí :-)Sluníčko a pohoda u Moravských budPo akci: Léňa, Venca, Hubík

Tři ranní extra jízdy

Na nedělní vstávání v 6:30 musí být motivace! Není ale tak težké ji získat ;-) Je jasno, lehce mrzne a po sedmé hodině už sledujeme východ slunce z Medvědína. Užasná podívaná a ještě úžasnější jízda po precizním manšestru. Dáváme standardně tři extra jízdy a jdem se nasnídat - úžasný den den teprve začíná...Východ slunce z Medvědína - 7:16Hřiště na Medvědíně máme jen pro sebe.

Hezky na ski

Kolem sedmé ráno se Špindl pomalu probouzí do sobotního rána a my už sedíme na lanovce na Medvědín. Sjezdovku máme jen pro sebe a ten manšestr, ten je! Rozjíždím se pozvolna, ale slalomky od K2 mě brzo pohltí. Pokládám se do toho a tři první ranní jízdy nemají chybu! Jdem posnídat, já si vyměním lyže a do oběda jdu ještě pilovat svůj krojený oblouk :-)Kolem sedmé ráno ještě Špindl spí.V poledne už začíná být pěkný oraniště (Mísečky)A pak že není sníh :-)

Nach Spindlerbaude

Přesuny, změny, zpoždění, výluky, čekání, sedmi-hodinové cestování... Je pátek, půl šesté večer - konečně jsem ve Špindlu. Nu což, Libas už na mě čeká, tak se převlíkám do běhacího a vyrážíme na Špindlerovku... Na začátek jdeme dost svižně, takže už v první serpentině přestávám vnímat, přestávám komunikovat a mám tmu před očima. A to doslova! :-) U druhýho křížení Libase opouštím a nechávám ho jít. Nahoře jsem jen pár minut za ním za nějakých 45 minut. Délka cca 8 km a převýšení 500 m. Otáčíme to dolů, začínám vnímat a začínám komunikovat :-) Na rozběhání po týdení pauze není nic lepšího ;-) Pak už jsem neměl sílu na nic jinýho než čokoládu, velkou pizzu, horký griotky, budvárky ... a spánek.

Zase na dně sinusoidy

Ještě do minulého úterý jsem se držel, ale pak už se nedalo nic dělat. Jsem zase na dně. Plná pusa aft, tělo zvadlý a požadující víc jak 10 hodin spánku denně. Takhle to dál nejde! :-(V sobotu už jsem to nemohl vydržet a jediná moje záchrana byla utéct od toho všeho někam pryč... Hodina v orientkách po lese kolem Doubravky byla povznášející, přesto že jsem se po lese ploužil jak zombie. Hlavu jsem si však vyčistil dokonale :-)

Neděle, sluníčko a teplíčko, co dělat? Aspoň zalozit - vyvenčit se. Vyrazil jsem na Slunečnou - kamínek kousek od lavičky. Párkrát jsem si ho oblezl, nahřál se na sluníčku a malinko si připadal, že se na té pomyslné sinusoidě zvedám zase nahoru... Kéž by!Pohled od Slunečné na hřeben Železných hor