Stolování a la Venda

Mistrovství Brna v nočním OB '12

Lužánky jsou brněnský městský park o kterém jsem si myslel, že je v noci osvětlený. Leč není. Respektive je, ale jen částečně - po jeho obvodu a v části k Palackého třídě. O tom jsem se přesvědčil na vlastní kůži při již 10. ročníku Mistrovství Brna v nočním orientačním běhu, které se běhá bez vlastního světla a bez buzoly.

Střípky z letošního ročníku:

• hromadný start na Osmecu a boj o první kontrolu
• vlčák za divadlem, kterého "hlídaly" dvě malé holky
• strážníci MP v Lužánkách, kteří nechápali co se kolem děje
• kontrola na babylonské věži na dětském hřišti
• tři kontroly bez světla podél kanálu

Ač to nebyla žádná sláva, tak z toho nakonec bylo 9. místo...

Dušičkový závod '12

Tři roky uběhly jako voda a já zase usedám na Skále do autobusu plného orienťáků. Ne, nejede se na výlet, ba ani na oběd zdarma s předváděcí akcí, ale na start Dušičkáče. Ten je tentokrát u rozhledny Bára, kousek od Slatiňan a běží se přes 6 map zpět na Skálu. Letošní ročník pořadatelsky jistí JJ s Aldou.

Rozhledna pěkná, nahoru se nám ale nikomu nechce. Stejně je mlha vidět, navíc drobně prší a je kosa. Poslední instrukce, seřadit k mapám a to už nás Alda pouští vstříc svému osudu. Začínáme na OB mapě (Monako) bez cest. Tempo je příjemné, nikdo se nikam nežene a pokud ano, stačí pokazit dohledávku a rázem je dotyčný zařazen na konec fronty na ražení. Porosty sedí a dá se říct, že jdeme všichni pohromadě.

To na druhé mapě (Kočičí hrádek) je to už o něčem jiném. Zeleno-žlutá omalovánka nesedí myslím nikomu a ač jdem na třetí kontrolu přes jasný krmelec, kontrolu nenacházíme a motáme se v kruhu. Každý to zkouší na jinou stranu - já jsem bohužel vyrazil špatným směrem a čelo závodu mi uniká. Mezi tím se mrholení změnilo v déšť a začíná se ochlazovat.

Pod mapou je schováno všech 6 map v PéDéeFku.

Na třetí mapu (turistická) vbíhám spolu s Vénou, který za to bere jako by mi chtěl utéct. To se mu nakonec daří, ale jen díky tomu, že volí postup zprava přehrady (přes plot vodní elektrárny). Já jdu zleva pod hrází a na další kontrole se zase potkáváme. Přebíháme státovku k výměně mapy, já si však musím Vénu, i doběhnuvšího Martina Chaloupku, nechat utéct. Dávám si "pauzu" podřepem v hustníku. Dobíhám na výměnu mapy - kluci jsou samozřejmě daleko přede mnou.

Vidina toho, že je ještě doběhnu, se rozplynula, když v mapníku nenacházím další dvě mapy. Říkám si "to není možný" a ještě jednou opatrně prohlížím úplně mokré listy. Mám tam 1, 2x 2/3 a 6. List s mapama 4/5 chybí. Co teď? Na poslední mapu bez dvou předchozích netrefím a jít na přímo bez mapy, mi přijde nereálný. Tak zkusím počkat na někoho za mnou a jít pak s ním...

Po cca 10-ti minutách čekání, kdy už se klepu jak ratlík, přibíhá moje záchrana - Míra, Katka a Martin K. Vysvětluju jim situaci a dál pokračuju v háku s nima, respektive s Katkou, která jde svižněji. Za chvíli už běžíme sami a já se začínám zase pomalu zahřívat. Na konci čtvrté mapy je občerstvovačka s horkým čajem. Paráda!

Co nás bohužel hned poté schladilo, je to, že nemůžem najít start páté mapy. Až po chvíli dobíhá Martin K. a znaje místní terén, jde na jisto. Pátá mapa (bez cest) je Studená voda, kde to poznávám i já a tak jdem bez zaváhání. Souvislý déšť se mezi tím mění v souvislé sněžení. Cestou ještě sbíráme Martina Ch., kterému se mapa rozpadla.

U Silnice měníme na poslední mapu (Mezihoří), kde nás čeká posledních 5 kontrol. To už mám tak zmrzlé ruce, že i uchopit na kontrole kleště a orazit, je problém. Nicméně jdeme na jisto, kontrolky nacházíme hladce a dokonce závěrečný kopec od potoka k hospodě běžíme. Čas máme bez 5-ti minut tři hodiny a v nohách více jak 24 km. O vítězství se podělili v čase 2:32 Koprda s Tomíkem. Véna běžel s GéPéeSkou a tady je jeho záznam.

V cíly na 7. (Katka) a 8. (já) místě.

V hospodě postupně rozmrzám, přesto si ani po čtvrt hodině nejsem schopen sám rozvázat tkaničky. Na vyhlášení nečekám a snažím se co nejrychlejc vypadnout, abych už byl doma. To ještě netuším, že to nebude jen tak. Mé letní gumy na autě nejsou v nastalých podmínkách to pravé a jen pomalu se přibližuju k domovu. Kopec v Holetíně nejsem schopen vyjet ani na podruhý a na státovku do Hlinska se dostávám až oklikou přes Vojtěchov, ač jsem od této trasy místními zrazován. Domů přijíždím po více jak hodině a půl, a to je to "jen" 40 km. Většinou jsou pro mě na silnici za blbce všichni ostatní, tentokrát jsem to však s letníma gumama já! Ještě večer přezouvám na zimní a pak už jsem nepoužitelnej.

Na Vestec II

Směr a cíl mému nedělnímu výběhu dalo už sobotní okukování od hájenky v Sokolovcích. Na Vestec (668 m.), což je nejvyšší vrchol Železných hor, jsem běžel zatím pouze jednou a to nemělo chybu! A musím říct, že tato vzpomínka se mi několikrát během výběhu vybavila. Tentokrát vládlo příjemné podzimní počasí, kdy to prostě běží samo a čas plyne jinak než normálně. Trasa a fotky.

Tykvový závod '12

Sobotní odpoledne po pořádaném 15. závodě LV jsme strávili u Mikeše, kde náčelnice Eva pořádala tradiční Tykvový závod. Příjemné proběhnutí na hnědo-modré mapě, kde rozhodovala znalost terénu a práce s buzolou. Výsledky a fotogalérka.

Na doběhu.

Majda s Vendou a jejich tykve :-)

Příprava na klasiku

Trošku jsem o prázdninách poběhal, objel pár závodů, ale že pojedu po několika letech na klasiku, to by mě ani ve snu nenapadlo. Copak to jde, když na mistrovství oblasti jsem nic nezaběhl a v rankingu jsem na 278. místě? No, nejde. Počátkem září však vyšel nový ranking a já jsem se vyhoupl na krásné 199. místo! Koukám na to jako z jara, je však rozhodnuto. Letošní klasiku na Kosti si nenechám ujít.

Zbývají 4 týdny do závodu. Mám za sebou PéPéčka, CVČ, zdraví drží a rozhodně to nechci pojmout jen formou účasti a komparzu v D-finále. Běžecký deníček si už nějaký ten pátek nepíšu, ale teď jsem si aspoň stručně zapisoval svoje aktivity. Hlavně proto abych to tu pak mohl vylepit :-)

3.-9.9.2012
Po: volno
Út: po modré na Babu - po cestách - 70 min.
St: okruh na Soběšice - fartlek - 62 min.
Čt: volno
Pá: rozklus, abeceda, protažení, výklus - 40 min.
So: ŽB Pávov - klasika 13,3km 220m - 91:07 - 24./67.
Ne: ŽB Pávov - krátká 5,6km 115m - 47:18 - 38./65.

10.-16.9.2012
Po: volno
Út: po modré na Babu, Choholu - po cestách - 73 min.
St: výběh Jehnice - na pohodu 62 min.
Čt: volno
Pá: fartlek pod Soběšicema - kopce - 45 minut
So: oblož Klínek - klasika 8,5km 330m - 63:00 - 2./27.
Ne: volno

17.-23.9.2012
Po: Po modré na Babu až ke drátům - po cestách - 84 min. - 18km
Út: volno
St: okruh MH, Zim., Sob. - kopce rychle - 77 min.
Čt: volno
Pá: rozklus / výklus - 40 min. (něco na mě leze)
So: oblož Budislav - DNS (sajrajt v krku, rýmička)
Ne: kolem Koukalek - šonting - 30 min. (furt rýmička)

24.-30.9.2012
Po: volno
Út: mapáč sudá-lichá Bukovina (Jedlová) - 42 min.
St: volno
Čt: rozklus, abeceda, protažení, výklus - 40 min.
Pá: MČR klasická trať Kost - semifinále
So: MČR klasická trať Kost - finále
Ne:

Ač mi závěrečnou přípravu nabourala rýmička, tak už jenom s tím co jsem za září odběhal, jsem spokojenej. Pocity byly občas všelijaký, ale převažovala radost. Taková ta vytrvalecká radost, kdy i po 70-ti minutách v kopcích neodpadám, ještě můžu a neloudám se domů jako troska. Jestli mi to ale pomůže v závodě sezóny, to se uvidí...

Venda s krokodýlem v kýblu

Krokodýle, krokodýle, chodíš po dně z dlouhé chvíle. Hlava z vody, to je chyba, koukej plavat jako ryba. Já jsem malý krokodýl, co přeplave řeku Nil.

Venda a jeho nová sesle

Svůj stůl už mám a teď mi sem dejte ještě nějaký jídlo!

Mrazivý podvečer

Ač to z fotek moc nevypadá, dnešní podvečerní výběh byl docela mrazivý. Oproti minulým dnům jsem přidal jeden propocovák a rukavice v domění, že to bude stačit. To však nestačilo a jakmile fouklo od spodu, užil bych ještě tenoučký šusťáky přes zateplený elasťáky. Brrr! Jinak parádních 70 minut běhu.

Taky jsem se mohl jít klouzat... ;-)

Mrazivým ránem

V mrazivém ránu vybíháme s panem D. směr Lhotka a dolů k Doubravce. Na loukách pod Valchou nesměle vykukuje slunce, ale sílu zahřát ještě nemá. Běžíme vymrzlým údolím k Točitýmu víru a odtud dál proti proudu na Bílek. O kousek dál začíná ta pravá zimní podívaná. Pěšina podél řeky je schovaná pod sněhem, v horším případě pod ledem a já občas ani nestíhám koukat pod nohy. Místy je to slušná ruská ruleta. Občas zastavím, zvednu oči, udělám snímek a zaplesám nad tou nádherou. Dobíháme k mostu na Bílek, překonáváme tok na druhou stranu (někdo po mostě a někdo na boso řekou) a vracíme se vrchem na Sokolohrady. Chvilku pauzujeme, nastavujeme se slunci a pak sbíháme k chatě. Odtud po staré cestě nad Kameňákem k hájence a pod tratí po poli dom. Epesní!

Okruh na Milovy

První letošní běžky - velký těšení - parádní sklouznutí - okruh ze Skleného na Milovy - dršťková polévka - palačinky - upravené stopy - nicotný odraz - davy lidí - přechod z klasiky na bruslení - hadrový panáček - prošitost - spokojenost.

Turistická klasika

Nad Fryšavou

Bratr srdcař

Procesí nad Kadovem

Tak Venda roste...

Tož takhle nějak vypadá "hybnerace" - stav totální koncetrace veškeré tělesné energie do žaludku, tak aby ani kapka mlíka nazmar nepřišla. Výsledky jsou patrné z týdne na týden (dle výpočtů paní doktorové přibírá náš štuclík 420g za týden).

Ráno nad Medlánkama

Z Medláneckého kopce - vzadu Bystrc

Ze skalky směrem na Babu

Nedělní břečka

Večerní sněhová nadílka se ráno proměnila v břečku, takže s mokrýma nohama po prvních metrech dávám hodinku na Jehnice a zpět. Únavu ze soboty jsem v tomhle jarním počasí parádně vyplavil.

Nerezová desítka

Můj první start v seriálu BBP byla dnešní Radostická nerezová desítka. Jako zkušený mazák přijíždím 3/4 hodiny před startem a nakonec se nestíhám ani rozklusat. Na startu se ještě zdravím s Osinem a pak už vidím jen jeho záda. Na můj vkus se začalo docela ostře a já místo abych si "šel to svoje", se snažím držet tempo. Marně! Ke konci prvního okruhu (běželo se 3x 3,5 km) se mi stahuje žaludek a chytají mě křeče - k tomu se přidává píchání v boku. Moje tempo ochabuje a nejradši bych hodil inov8tku do hustníku!

To mě již postupně míjí jeden borec za druhým a já se propadám startovním polem. Říkám si, že to brzo přejde, takže vydýchávám a stále myslím na obrat k lepšímu. Ten však nepřichází. Ve třetím kole, kdy se začíná finišovat, se nedokážu rozběhnout ani z kopce - tam mě osolí hned celý vláček běžců. Výraz mluví za vše - viz fotky: 1, 2, 3. Do cíle se nakonec protrápím v čase 43:41 na celkovém 55. místě. Na druhou stranu, z tréninkového hlediska to bylo více než hodnotné.