Na sever (Nord)

Lehce melancholická (skůtr) road movie, kde se dozvíte, jak se opít díky dámským tampónům a proč si uvázat na nohu řetěz. Nehledě na krásu norských zasněžených plání a hor. Ještě odkaz na CSFD.cz a zde je trailer:

Podzimek v Zamilcu

Podzimně pochnurná nálada se pomalu a jistě ujímá vlády. Nehledě na to, že kromě Brna všude sněží a je kalamita - v půlce října! Ještě však funguje letní čas a s ním i možnost podvečerního běhání za světla. Je fajn si takhle po práci dobít baterky.

Družstevníci na Řáholci

Loni jsem družstva vyžlutil s rýmičkou v posteli. Letos se však nic podobného neopakovalo a já mohl ráno rozbíhat naše oddílové družstvo. Na poslední chvíli došlo ještě ke změně sestavy, kdy nemocnou Kamču nahradila Eva. A co můj výkon na prvním úseku? No, byl to takový standard - ani jsem to nepodělal a ani jsem nezazářil :-) Celkově vládla spokojenost, jen jednoduchost a rychlost tratí byla letos na škodu. Podrobněji píše o družstvech Gregsson...

Na Prachovky

Volnou sobotu před nedělním MČR klubů trávíme v Prachovských skalách. Zprvu se vyhýbáme davům turistů aj placení za vstup do skalního města, ale nakonec se tomu stejně nevyhnem. Měl jsem trošku obavy z množství lidí, ale nakonec je to v pohodě a na na mnoha místech jsme dokonce sami. To by se nám v sezóně stát skoro nemohlo :) Obešli jsme si celý Prachovky a strávili parádní den. Více fotek na Picasa.

První úsek - nanečisto

Odpoledne se dovídám o trenálu na Soběšicích a váhám jen chvíli. Běží se první úsek štafet, tak si aspoň protáhnu nohy před víkendovým MČR klubů. Ani jsem se nestačil rozkusat a Zdenča už hlásí start. Nečekal jsem, že se s ostatními udržím nějakou delší dobu, ale že už na dvojku půjdu sám, to jsem nečekal. Světle modrý fáborky na kontrolách nejsou zdálky moc vidět... Jdu sice sám, ale míjím se s pár borci a dávám to celé (pro mě ve slušném tempu) za 56 minut.

Prostor, za ty roky co jsem v Brně, docela znám, přesto mapových trenálů jsem tu moc neabsolvoval. V tuto roční dobu už není podrost tak hrozný a trať se povedla. Osin si pro nás připravil farstovaných 6,5 km s 280 m převýšení. A dlouhý postup na 9.k rozhodně nebyl zadarmo. Příprava na neděli splněna! :-)

Vratkov - Přemilov

Z Vratkova - osada Přemilov nad údolím ChrudimkyMlýn Na Pilce s pomalým obšerstvenímŘeka Chrudimka pod PřemilovemKuk do zrcadla v Modletíně :-)

Liga Vysočiny - Žumberk

Prosluněné sobotní ráno mi velí vstát, nezahálet, dohlásit se na Ligu a valit. Trať má příjemných middlíkových (looser friendly) 6,2 km, což mi dodává optimismu. Ten však lehce ztrácím hned na 1.k, kde kontrola nebyla na rozhraní, ale v hustníku. Na 2.k jdu pokorně ohnutý hustníkem a je mi jasný, že nejrychlejší postup to asi nebude. Následuje middlíková pasáž po kamenech a tam se už malinko dostávám do mapy. Do tempa se však nějak nemůžu dostat. Přijde mi, že už neumím běhat v terénu - klopýtám a zakopávám o každý druhý klacek a hrozně se "nadřu" abych udržel vůbec nějaký tempo. Ke konci nechávám cenné minuty v závěrečném pytlíku a ztráta na sběrku, díky zamotání se do ostružin, je jen taková třešinka na celkovém výsledku. Pocitově aj výsledkově nic moc, ale na družstva už to bude určitě dobrý! Ještě trošku poladím... ;-)
// Stránky závodu //Mapa Velká Straka - H21C - 6,2 km - 46:17 - 5. místo z 22.

Cyklo zahrádky

Je poslední letní den, venku je pěkně a tak to po obědě balíme a valíme s kolegy přímo z práce na kolo. Užít si ještě zahrádek, dokud jsou otevřené. Dokonce aj něco objedem a zahrádky stíháme suma sumárum dvě. Na Útěchově a v Bílovicích.

Trhaný lívanec se skořicí a jablkovým pyré (v podstatě hlavní chod).

V Bílovicích sednem na zahrádku a za moment je u nás hospodský: "Dobrý den, jak se máte, co si dáte?" Neváhám a objednávám: "No, já bych si dal pivo - jedenáctku, do půllitru." Pan hostinský: "Dobře, takže jedno malý a dál?" ... Přiznám se, že mě to nezaskočilo, protože to tu znám, ale kolega se málem nechal nachytat a objednal si "velký", což je tuplák :-)

Z rozhledny na Soběšicích...

Na Alexandrovku

/Od Svitavy do Babic n/S po hřebínku//Babice n/S z Alexandrovky//Údolí Svitavy, Adamov a Brno (na jih)/Údolí Svitavy a zase Adamov (na severozápad)//Alexandrova rozhledna/

Otevřené dveře v tunelech

V sobotu dopoledne jsme využili možnosti podívat se do rozestavěných Královopolských tunelů v rámci dne otevřených dveří. Trošku nás zaskočila masovost akce - párky ani pivo jsme si nedali a balónky si nevzali :) Přesto to bylo hodně zajímavý a ojedinělý. Přece jednom to byla jedna z mála příležitostí, vidět vše doslova zevnitř. Více info třeba na stránkách České tunelářské asociace či na VMO Brno.

Přes Javoří horu

Když se naskytne příležitost poběhání v lesích České Kanady, neváhám! Tentokrát vyrážím z Horního Radíkova přes Skalku (677 m) směr Vysoký kámen (728 m) k Rožnovu. Tamním bizonům se vyhýbám a pokračuju dál na Javoří horu (700 m) a přes Šibeník (732 m) na Zvůli. A odtud zpět přes Havlovu horu (680 m) zpět do Horního Radíkova. Ty výškové kóty píšu záměrně, protože ty kopečky jsou určující body trasy. Za hodinku a půl jsem nepotkal ani houbaře a dokonale si vyčistil hlavu. Přesto jsem si ověřil, že to běhání není žádná "prdel"... :-) (viz. fotka)

Middlík na Stvořidlech

Podzimní sezóna začala ligovým middlíkem ve Smrčné, kousek od Stvořidel. Běžel jsem docela dobře, to nemůžu říct! Poněkud víc mě rozhodila předposlední kontrola, kterou jsem šel z vrchu a z černého fleku v mapě jsem moc rozumný nebyl. Našel jsem se až díky černému čverečku, což byla chatička od které jsem se odrazil. A co mě rozhodilo ještě víc, byl DISK ve výsledkách... Místo 5.k (kupa) jsem našel jinou kupu a kód mi nějak unikl. Takže tududunt!Po závodě si spravím(e) náladu "tůrou" podél řeky Sázavy na Stvořidla, kde je všechno téměř tak, jak si to pamatuju z dětských let :) Moc se toho (naštěstí) nezměnilo a je to dobře. Dáváme si pivko, utopence a zpět se jednu zastávku popovezem motoráčkem...

Takové nahoru-dolu kličky

Přes léto je nejlepší běhání v mírném osvěžujícím dešti a nebo hned po něm. O tom žádná! V podvečer, kdy přešla od západu studená fronta, neváhám a jsouce v CTB, vybíhám zvolna k čističce. Dopředu jsem neplánoval, co poběžím, ale hlavou se mi honí spousta nápadů. Jedním z nich je, proběhat si všechny cestičky od řeky Doubravky a kolem Kamenného potoka. Nejlépe nahoru i dolu a pěkně na střídačku.Začínám u kapličky, sbíhám k čističce, dávám si ABC a pokračuju k oplocenkám, dál dolů k Dolnímu mlýnu (to na mapce není). Od Horního mlýna už je trasa na mapce. Po návratu k Dolnímu mlýnu si dávám nakonec "Krejčího pomstu" k lavičce a končím po 75 minutách zase u kapličky, leč špinavej a zničenej jak zvířátko. Úžasný mokrý a klouzavý proběhnutí v lese bez lidí!

Přechod Pálavských vrchů

Při naší letošní první (jednodenní) dovolené jsme si naplánovali přechod z Popic do Mikulova přes Pálavské vrchy. Valíme brzo ráno vlakem do Popic a kolem osmé už jdem mezi vinicema a v dálce vidíme Děvín. V Dolních Věstonicích už je otevřený kiosek, dáváme první ranní pivko a ve vedru pokračujem na Dívčí hrady. Čekali jsme teplo, ale tohle, co nám tu Pálava předvádí, je děs! Aj v lese ze mě leje, jdu do půl těla a stále si myslím na nějaký bazén se studenou vodou :) A přitom stále je všude sucho, prach a vedro. Navíc je opar, takže ani výhledy do daleka nejsou nic moc. Tím samozřejmě nechci říct, že by to dnes nebylo ono!

Pokračujem dál na Děvín, odtud scházíme k Soutěsce a obcházíme si Pálavu k Novému hradu a na Martinku. Kolem jedné hodiny docházíme ke kiosku do Klentice a pivko v nás jen zasyčí. Schováváme se ve stínu a nikam dál už se nám nechce. Jsme sice ve dvou třetinách, ale teď už to je jen cesta na slunci kde se není kam schovat. Sápem se na Sirotčí hrádek a na Stolovou horu, ze které už je to do Mikulova kousek. Vysušený a upečený, vynecháváme v závěru jeskyni Turold aj Svatý kopeček a hrnem se do Mikulova někam na zahrádku na jídlo a na pivo. Pak ještě na bus do Brna a máme to za sebou :-) Moc pěkný celodenní "výlet" pálavskou stepí v délce 20km. /Fotky na Picasa/.

Myší dírou na Útěchov

Láká mě zdolávat ty kopečky za Brnem. Někdy to ale jinak nejde, než že je to nahoru a dolu a aj z krátké vyjížďky mám slušně nakoupíno. Tak jako dneska, kdy jedu na Jehnice, na Babídolskou cestu, pak nahoru nad Útěchov, šupem dolů do Adamova, podél Svitavy, Myší dírou zase nahoru na Útěchov, pak dolů k zimáku a zase nahoru na Soběšice. Nakonec už jen dojezd po silnici... Trasa na Cykloserver.