Jaro v zimě? Hm, hm, hm!

Nebýt toho, že jsem všude másírovanej vánocema, skoro bych si myslel, že je zima za náma a je tu jaro. Ráno to vypadalo na slušnou deku, ale dopo se to roztrhalo a byl z toho parádní sluncem naplněný den. Tak jsem odpo vyjel busíkem na Útěchov a vzal to "zkratkou" přes Vranov zpátky do Brna. Takhle by mohlo být v Brně klidně celou zimu - bez sněhu a teplota né nižší než 5 stupňů. Zato na Vysočině a na horách aby byl aspoň metr na lyže! Tak asi o tomto jsem si těch 95 minut a 16 km přemýšlel, než jsem se vrátil do Brna. Paráda! :-)

Hustníkův paměťák

Dnes to stálo za to! Oprášil jsem hřebíkáče a vyrazil si oběhnout "Hustníkovo orientačně oddílové zakončení" připravené pro oddíl CTB. Někdo to musel proběhnout první - otestovat, doladit a tak. Zvládl jsem to bez většího zaváhání za pěkný a intenzivní dvě hodinky. K tomu jsem fotil a do kopců chodil :-) Prostě na pohodu. Doklusal jsem s čistou hlavou a žaketem za krkem - neskutečně parádní proběhnutí v zimním lese bez sněhu!Miniatury všech dvacetisedmi kontrol.

Noční sběrači jmelí

Tradiční akce jmelí proběhla dnes trošku netradičně. Nejdřív to ale vypadalo, že ji budeme nuceni vzhledem k silnému větru přesunout na příští víkend. Nestalo se tak a díky Medardovi, který pomohl s předpovědí, jsme vyrazili ve dvě odpoledne. Vědomi si toho, že máme jen slabé dvě a půl hodiny světla jsme okoukli strom, rozbalili nádobíčko a dali se do toho...

Vybraná jedle je hodně štíhlá, cca 45 metrů vysoká a nemá zrovna moc větví. Jmelí má až úplně nahoře a vrcholem všeho je dvoumetrová špice celá ze jmelí. David leze až do špice, kde to prořezává a posílá dolů. Nejdřív zvrchu křičí, že se finanční krize promítla i do množství jmelí, ale nakonec ho máme až dost! Můžem si vybírat :-) David slaňuje dolů po více jak 2 hodinách na stromě a je už tma. Teď ještě posbírat všechno jmelí, navázat jej na bidlo a jde se dom. Akce to byla parádní a hlavně máme radost, že jsme to zvládli díky větru, který si dal na chvíli pauzu.Hlavně trefit ten správný, vytipovaný strom :-)Nahoru to Davidovi trvalo skoro hodinu - je to dřina!Zpět dole je po více jak dvou hodinách - spokojenost.Dost bude jmelí na svátky - taky spokojenost :-)Finanční krize nemá na množství jmelí vliv...

Ranní běhací pravidelnost

Dál už to nešlo odkládat. Jiná možnost než se jít vyvenčit hned brzo ráno není a dlouho nebude. Myslím tím v týdnu, kdy je ve čtyři odpoledne "tma" a s čelovkou to není na periferii zrovna to pravé ořechové. Nastává (aspoň doufám) ranní běhací pravidelnost :) Dneska to bylo parádní - pěšinky přimrzlý, zasněžený a napalm opadanej a uschlej. Kouknul jsem se na Sobky na rozhlednu, prokličkoval za 50 minut Panskou Líchu a mastil do procesu.Fotečky jsou kapánek tmavší, ale ráno není zrovna moc světla ;-)

Na Liboháj

Tak nám konečně začala ta pravá zima. Jeden soused tůruje půl hodiny auto, aby pak stejně vyjel s hlavou z okýnka venku a ten druhý přes ulici, si dopoledne vyhrnul sníh od vjezdu a pak si dal několik koleček po zahradě na běžkách. Táta taky nelení a už maže kameňačky, aby mohl vyrazit na první shíh. Já se jdu radši vyvenčit bez lyží a do lesa. Nikde nikdo, všude bílo, ticho a jen na Slavíkovce už někdo předběhl tátu a krouží na poprašku z kterého kouká ještě tráva :) Podívám se k Liboháji a přes zámek zpátky. Sezóna delších běhů a lyží začíná...

Devět skal '08

Dle rosniček to dnes vypadá na poslední den bez mrazu s sněhu. Ráno toho využívám a dávám si 40 minut v hřebíkáčích po lese - "emejzing"! Odpo nás čeká tradiční přesun z Vysočiny do Brna, tak jedem o něco dřív a berem to zkratkou přes Žďárky. Z Křížánek na Devět skal, přes Lisovskou skálu na Malinskou skálu a přes Milovy zpět do Křižánek. Pokouším se o nějaký fotečky, ale už je hodně šero - žádná sláva. Dolů na Milovy a přes les do Křižánek už jdem potmě. K tomu už mrzne, jako by snad ta předpověď měla vyjít...

Marcel Kříž ve Vočích

Nedělní koncert Marcela Kříže ve Vočích, to byla taková víkendová třešnička na dortu. Oč bylo míň lidí, o to byla lepší atmosféra. Marcel nás během chvíle všechny pohltil svým obdivuhodným nasazením a entuziasmem. Helča to zhodnotila slovy "tohle byl fakt nářez"! :-) A pokud nevíte kdo je Marcel Kříž, pomůže Wikipedie a nebo jeho osobní stránky.

Slučák ze stavárny

Pokud nepočítám první slučák, co byl skoro po půl roce od maturity, tak jsme se sešli poprvé až teď a to po 11-ti letech. Nakonec se nás sešlo 14 a nemělo to chybu! Dobrý zjištění je, že lidi zůstávají stejný. Jen někdo už má tři děti, někdo je rozvedenej, na někom je vidět domácí strava, někdo sedí a někdo je na starší :-) S postupem večera mi přišlo, že se bavíme jako by nám bylo všem zas osmnáct.

Průzkum terénu

Tento týden jsem konečně po více jak 6-ti týdnech obul hřebíkáče a vyběhl spolu s Davidem na průzkum terénu. Sbíháme pod čističku a chceme dál na Liboháj okouknout úrodu jmelí. Jenže pod rybníkem probíhá právě "hon na poslední tři zajíce", jak nás informoval chlapík s brokovnicí. Radši mizíme a sondujem jmelí nad Doubravkou. Svůj letošní cíl nakonec nacházíme a po dvou hodinách se belháme dom. Letos bude zase jmelí dostatek... :)

Štamberk v mlze

Téměř všude jinde je sluníčko, jen na Vysočině je mlha, že by se dala krájet. Rozhodujem se vyrazit na Štamberk, kousek od Javořice. Zřicenina hradu je spolu s kamenným polem přírodní památkou. Na skalách v okolí se leze - dokládá to i nové jištění v hlavní stěně. Takže příště matroš sebou :)Přírodní památka Štamberk - vidět moc neníBloky přechází místy v kamenné mořeBoulderový prásk "PRD" za 6- v hrubozrnné žuleVýhledy musíme dneska oželetPod skalou, kde se slaňovalo při HL 2005Hlavní stěna, jíž vévodí cesta Tanec s vlky za 8+

Veletrh Sport Life

Prší, je hnusně a stále nejsem schopen sportu. Však to neva - je tu přece veletrh Sport Life ;-) Jdeme s tátou okouknout hlavně kola, která jsou celkem ve třech pavilonech. Uf! Novinky popisovat nebudu, bylo toho hodně a bylo to pěkný.Nedá mi to, ještě bych zmínil návštěvu pavilonu Fitness... Bylo to rychlý a intenzivní! Všude samá cvičená zvířátka, skoro jak v zoo :) A zvířátka cvičí aerobic, cvičí na míči, spinningují, veslují a nevím co ještě. V každém koutku indoorových zvířátek hraje jiná tuctuc muzika a čím hlasitější, tím lepší! Dohromady slušnej guláš - dělá se mi zle - zdrháme pryč. Dneska stačilo.Tohle si nějak pod zadkem nedokážu představit :)

Výletík Toulovcovy maštale

Nepamatuju se, kdybych jel do Budislavy jen tak na "výlet". Když už, tak jedině s mapou trénovat nebo na závody či soustředění. Výjimka však potvrzuje pravidlo :-) Jak se dostaneme za Prosečí do lesa, tak mám skoro celou dobu pocit, že "jsem tudy už běžel". Svrbí mě nohy a nejradši bych to hned "narval" borůvčím do nějakého skalního průchodu pro kontrolu :o) Než projdem přes Toulovcovy maštale do Budislavy, stačíme sbírat plné hrsti borůvek, brusinek a navrch ještě plný batoh hub. Všeho je v lese stále dostatek. Příště se sem snad dostanu už v běžeckym...

Soumrak pracovního týdne

Podzimní tududunt

V sobotu pořádá CHT poslední 14. závod Ligy Vysočiny a na jihu Čech se koná MČR v horském OB. A pokud nepočítám tradiční Dušičkový závod, což je pro někoho vrchol sezóny, tak jsou to poslední lampiónový závody tohoto roku. Pro mě bohužel skončila sezóna na konci září mistrovstvím na klasice v Koutech.

Od té doby sleduju všechny závody, běhání, laufíky, akce a tréninky jako velmi zanícený divák. Se zánětem dutin, rýmou, hlenem a vším tím hnusem bojuju přes měsíc. Teď už se snad dá říct, že vítězím. Konečně! Být ve stavu, kdy je člověk jakoby zdravý a přesto nemocný, je na prd! Na ležení v posteli to není a na běhání po lese taky ne.

Vynechat celý "lampiónový" podzim, to se mi ještě nestalo. Nejvíc mě asi mrzí neúčast na MČR družstev, kde jsem nechal celý klub ve štychu. Přesto z toho bylo historické 31. místo pro CTB s mnoha skalpy "hvězdných" klubů. V půlce října jsem se aspoň mohl podílet na pořádání Highlandera, přestože jsem plánoval svoji účast jako závodník... Mít za celý podzim 3 (slovy tři) závody na kontě, to je děs!

Pro někoho sezóna právě končí, já už se však nemůžu dočkat sezóny nové. Tréninkové cykly začínají stejně od listopadu, takže svoji pauzu můžu brát i jako odpočinkovou a relaxační ;-)

Mimo jiné jsem si koupil knihu Merde! Rok v Paříži, kterou napsal Stephen Clarke. Ještě jsem ani nevěděl o čem kniha je, přesto mě v obchodě zaujala. Že by kvalitní obal? Nebo snad ten název? :) Až poté jsem si v Reflexu přečetl rozhovor s autorem a to už jsem věděl, že jsem dobře koupil.

Don't happy - Happy Hill Vysočina

- brambobové ozdoby v okně - - půl na půl, zeď na zeď -- značka na stromě, to není nic pro mě -- zalezu do listí, tím si buďte jistí -