Světe div se, vytáhl jsem náčelníka na výběh! Pěkně mimo asfalt a na Železné hory. Ze začátku ještě něco brblá, ale v prvním stoupáčku nad Libicí už se soustředí pouze na odraz a správné dýchání :) Cesta, dá-li se tomu tak ještě říkat, na Nehodovku je slušnej vopruz a vůbec se nedivím, že se mnou Petr nekomunikuje. Nahoře už jsou naše myšlenky veselejší a co víc, potkáváme skupinku chotěbořských vytrvalců - koukáme na sebe jak joja. Pokračujem dál na Barovice a pak po silničce na Vestec. Tam už ale nedoběhnem a stáčíme se na lesní cestu, po které sbíháme do Lhůty. Odtud už jen zpět do Libice, domů, do tepla...
Hnuso-cesta na Nehodovku
Silnička Barovice - Vestec
Nad Lhůtou bez větších výhledů
Žádné komentáře:
Okomentovat