Na Samotín

Nové Město hlásí ideální podmínky, které zanedlouho vystřídá přinejmenším silný vítr a oteplení. Neváháme a s kolegy po obědě valíme směr Tři Studně, abychom si ještě užili pár kilometrů ve stopě. Ze včerejška je upravený klasický okruh od Ski, přes Vlachovice na Sklené, Fryšavu, Blatky, Samotín, Krátkou, Kadov a přes Tři Studně druhou stranou ke Ski. Víc už toho objet nešlo, navíc mi to docela stačilo. Líp jsem se snad ani projet nemohl - úžasných 33 km ve stopě!

Novoroční sranda-závody

Po "bujarém" Silvestru si na Nový rok děláme lyžařské sranda-závody hned pod chatou. Dva teamy po třech proti sobě v několika disciplínách. Hladký závod, terénní závod, bez lyží, s lyžemi, hromadný závod a nakonec pozpátku. Fajné dopoledne, vše samozřejmě v duchu fair play :-)

PF 2011

Na Černou Horu

Na závěr roku to chce něco, něco ... něco víc než jet sám na Zhůří... Tak se připojuju k Lauičovi, Barče, Renče a Pínovi na jejich "celodeňák". Valíme na Horskou Kvildu, na Filipovku a dolů na Modravu. Přimazávám a hlavou se mi honí myšlenky, kdy odpadnu. Zatím se ale držím a k Ptačí nádrži se krásně rozjíždím. Stoupání však nekončí a na Černý hoře už nejsem tak svěží. Po sjezdu k Prameni Vltavy nenásleduje sjezd do Kvildy, ale ještě prodlužujeme trasu na Bučinu. Do sedla pod Stráží rezignuju na styl a jdu téměř stromečkem - malinko mi došlo. Z Bučiny do Kvildy už se loudám a jen vidina oběda mě drží na nohou. Oběd na Kvildě neměl chybu a nás už čeká jen cesta na Horskou Kvildu a přes Zlatou Studnu zpět na Nové Hutě. To už si jedu sám, na pohodu. Zrno se oddělilo od plev, ale i tak dorážím ještě svěží jen s mírnou ztrátou a s pocitem úžasného dne ve stopě a s 47 km v nohách.Trasa s délkou cca 47km.

Přes Zhůří na Kvildu

Helča si vybrala volný den a já vyrazil přes Pláně na Zhůří, dolů do Horské Kvildy a na Kvildu. Na pár místech fotím kýče a nebýt velkého množství lidí prožívám pocit uspokojení po všech stránkách.

Na Knížecí Pláně

Jaj! Auto nepojízdný a na Šumavu se dostáváme s dvoudenním zpožděním až po opravě. Základna je stejná jako loni v Nových Hutích na Jiskře, jen s tím rozdílem, že letos nemám angínu a všude je mraky sněhu. Ještě večer se jdeme sklouznout aspoň na Churáňov a na druhý den si malujeme smělé cíle.Ráno je jako by ho maloval Lada a my se vydáváme na Knížecí Pláně přes Borová Lada :) Vše je krásně namrzlé, nasvícené a dalo by se říct, že to jede samo. Na Knížecích Pláních v hájence si dáváme oběd a navrch specialitu podniku pralinkové knedlíky. Helča si dodala odvahy a namísto návratu stejnou cestou pokračujem dál na Bučinu a že si jako uděláme okruh. Alpská vyhlídka na Bučině zato rozhodně stála a sjezdík do Kvildy taky. Odtud už nám zbývá se doklouzat kolem Jezerní slatě na Horskou Kvildu a nahoru přes Danielku na Zlatou Studnu a na Pláně. Fikačka po červené byla malinko ve stylu kamikaze, ale zvládli jsme to a se západem slunce jsme zpět na Jiskře. Na úvod jsme si lepší okruh snad ani nemohli přát :-)Více fotek ve fotogalérce na Picasa.

Třicet u Piláku

V pátek trošku foukalo, tak jsem jel dom až dneska ráno a stavil se ve Žďáře u Piláku na tratích. Loupnul jsem si všechny tři upravený okruhy a na oběd už jsem byl doma. Epesní!

Jánky pod sněhem

Vyrazili jsme do Jánek k panu K. a bylo to moc pěkný. Takový pohodový, relaxační, doplněný promítáním lidiček co objeli Annapurnu na kole. Celý víkend trošku sněžilo, tak jsem rád aspoň za výšlap na Černou na pásech a v neděli za "procházku" kolem Jánek. ... A nenasněží a nenasněží :)

První sklouznutí

První sklouznutí nadcházející sezóny se vydařilo. Sice není sněhu zdaleka tolik, aby se tomu dalo říkat "kalamita", ale na úpravu rolbou to stačilo. Dáváme si s tátou kolečko ze Skleného na Fryšavu a přes Tři Studně zpět. Tak uvidíme jak dlouho podmínky vydrží...

Hodinka v prašanu

I v Brně napadlo trochu sněhu a k poprašku tak přibylo 10 čísel prašanu. Ráno je pohádkové. Dávám si více jak hodinový výběh panenským prašanem kolem Soběšic - epesní!

Sběrači jmelí '10

David ladí smyčky a jde na toČernobílý pohled vzhůru

Ráno je vše pocukrováno do běla, mrzne a my obhlížíme tu pravou jedli s dostatečným množstvím kvalitního jmelí. Volba padla na tu s nejširším kmenem, ale zato do půlky bez větví. David letos vypouští lezeckou techniku "medvídek" a používá dvě smyčky kolem kmene. Já ho jistím dole, nechávám na sebe házet sníh, větve a taky mrznu, mrznu a mrznu. Za dvě hoďky máme nasbíráno dost pro vlastní potřebu a rozehříváme se u ohně. Ještě zbývá posvazovat všechny větvičky do cestovního balení a můžem vyrazit.Celkem slušná hromádka "vánočního parazita" :-)

Mistrovství Brna v nočním OB 2010

V Kohoutovicích se dnes večer běželo Mistrovství Brna v nočním orientačním běhu. Jen připomínám, že se jedná o scorelauf s hromadným startem, bez buzoly a světla.Po startu beru mapu, valím k nejbližší lampě, hledám kde jsem (start není zakreslen) a vymýšlím kudy půjdu. Namapuju, běžím na jedničku, razím a hned hledám nejbližší lampu či světlo. Celé je to takový intervalový běh od lampy ke kontrole a od kontroly k lampě. Při závodě jde o jediné: Najít světlo, namapovat, najít kontrolu, najít světlo, namapovat, najít kontrolu a to se opakuje až do cíle :-) To vše samozřejmě v rychlém sledu. Razí se klasicky, kamkoliv do průkazky - do políček to jde ve tmě blbě. V cíli jen tuším kolikátý jsem, navíc nevím jestli mám všechny kontroly. Ono totiž zastavit pod lampou a jen si tak počítat kontroly stojí fůru času. Nakonec je to dobrý, kontrolní součet v cíli je OK. Zveřejněné výsledky jsou pro mě docela překvapením...

Přes Jelenku na Špičák

V sobotu se jedem podívat na Evičku do Třeště a já mimo jiné beru tatínka Míru na výběh. Trasu vybírá Míra, tak se jen kochám a občas fotím. V kecacím tempu se dostáváme až na Špičák (734 m.), fotíme vrcholovku a vracíme se po 100 minutách do Třeště. No, nádhera se takhle vyvenčit...Celá trasa - 16 km a 100 minut.

K prameni Labe

Po osmé ráno přijíždíme na Horní Mísečky a nalehko vyrážíme po sjezdovce na Medvědín. Je teplo, za chvíli jdu jen v propocováku. Na Medvědíně se díky davům od lanovky moc nezdržíme a radši pokračujem přes Šmídovu vyhlídku na Vrbatku. Tady už lehce pofukuje, ale výhledy i přes opar jsou parádní. Dáváme něco na zub a chválíme si klid a málo lidí - to nám bohužel vydrží jen do doby, než přijede bus našlapaný až po střechu turisty. Ani se nestačíme podívat k mohyle Hanče a Vrbaty a utíkáme před davem směr Labská bouda. Míjíme zamrzlý Pančavský vodopád, mrknem z vyhlídky do Labského dolu, obejdem Labskou až docházíme k prameni Labe. Klid ruší jen helikoptéra stahující prořezané větve klečí. Nabíráme směr Růženčina zahrádka a Dvoračky. Turistů přibylo a na Dvoračkách je narváno. Dáváme si Rádlera, kyselý Kyselo, borůvkový lívance a poté se jen odkulíme pod chatu na sluníčko. Uf, turistika je náročný sport! :o) Zpět na Mísečky se vracíme pod Kotlem a docházíme zničení tak akorát. Byl to fajn den...Všechny fotky jsou na Picasa.

Chladna z rána

Tohle ranní vyvenčení jsem sice parádně vykosnul, ale zato jsem nafotil východ slunce a přišel na jiný myšlenky. Jak málo někdy stačí...Odpoledne jedu probíhat tratě na Seč a cestou to taky nevypadá zle...