středa 21. července 2010
neděle 18. července 2010
HáeSHá Vysočina Cup
Po vydařené dovolence v Dolomitech se mi zastesklo po domácích terénech a Botas (teď se tomu říká HSH Vysočina Cup) byl proto jasnou volbou. Tři etapy v kvalitních terénech Žďárských vrchů s centrem ve Svratce pod sjezdovkou.
E1: Na úvod krátká trať v pekelném vedru. Nekazím a jdu docela svižně - překvapuju sám sebe, jak mi to jde. Stavitel využil úzký prostor beze zbytku, ale je to všechno rovně a rozhodující je dohledávka. I přes svou "vysokou koncetraci" kazím dvě kontrolky, kde jdu úplně "do kytek" a dobíhám na 12. místě se ztrátou 2:36 na prvního. Nechal jsem tam minimálně to samý :-(
E2: Klasika, vedro a dusno. Na rozehřátí si dávám 35 km na biku do Svratky, pak rychle převlíct a na start. Co se mi honí hlavou je, že to bude dlouhý! A taky že jo! Les je sice rychlý, vyschlý, že bažinky praskají suchem, ale mě to moc netáhne. Jdu na morál a ani mělký brod Svratkou na závěr mě nezrychlil. Ve výsledcích "mírně" klesám na 24. místo. Dávám si pivko, něco k jídlu a za hodinu už se zase převlíkám do cyklistickýho a valím zpět do CTB. Nejedu přímo, tak jako ráno, ale jedu ještě přes Dářko a když odpoledne dojíždím dom, jsem jak taška! Za hodinu začíná pršet a to vydrží až do druhého dne...
E3: Prší! Les se přes noc změnil v nacucanou houbu vody a vyschlé bažinky dnů minulých jsou ta tam. Startuju z 16. místa v nabité minutě a je mi jasný, že sám v lese nebudu. Hned od začátku se tvoří vláček o 3-4 vagóncích, kde se však obsazení mění na každou kontrolu. Občas se někdo připojí, jiný zase odpojí. Na delším postupu na 10.k už jdeme ve dvou a sbíráme vagónky před sebou. Únavu z předchozích dní necítím a snad i díky dešti a tomu mokrému humusu všude kolem se mi běží perfektně. Na 15.k už jdu s mírným odstupem sám a sbírám další vagónky. Ty se však nepřipojí. Ke konci už to moc nevnímám a dobíhám na celkovém 9. místě v čase 52:27 v H21A, což je 7. čas v E3. Takhle parádně už jsem si dlouho nezazávodil! Pochvalu si zaslouží též stavitel E3 - velice povedená trať.
Povedená E3 na závěr.
středa 28. dubna 2010
neděle 25. dubna 2010
Rudické courání
Je neděle a naše cesta z města směřuje do Jedovnic, odkud se couráme podél potoka k Rudickému propadání. To spolu s Býčí skálou tvoří druhý nejdelší jeskynní systém v ČR. Potok mizí pod zem, ale to je tak vše co je k vidění :) Skály nahoře jsou obsypané lezci, tak koukáme co kdo leze, zevlujem a užíváme si sluníčka. Je krásně!



neděle 11. dubna 2010
Napuštěno
středa 7. dubna 2010
neděle 4. dubna 2010
Podvečerní světlo
sobota 3. dubna 2010
Na Krásné
sobota 27. března 2010
neděle 21. března 2010
Nad Prahou
Nejsem zrovna milovník městského běhání a v centru Práglu mi to vždy přišlo jako sci-fi. Ale ono se to dá... Vyrážím od bráchy z jejich nového bytu na Břevnově, obíhám si Ladronku, juknu na Vypich, pak kolem Strahova dolů na Petřín, kde si dávám takový lahůdkový kolečko a po 70-ti minutách se vracím docela prošitej.

čtvrtek 18. března 2010
Poslední výjezd ... ?
Očekávaje oblevu a neklesající teploty pod nulu, velím k letošnímu (zřejmě poslednímu) výjezdu na běžky. V šest ráno hlásí Nové Město -3°C a před osmou hodinou už mažu s kolegyní klistr před Hotelem Ski. Nejdřív zkoušíme kroužit na tratích, ale pak radši volíme výjezd na Vlachovice a na Sklenné - za kochačkou. Najetá stopa je místama dost zafoukaná, ale zmrzlá, rychlá a dostačující. Vyjedem nahoru, dáme kolečko na Sklenné a vracíme se zase dolů. Po dvou hodinách dáváme zimě pá pá a valíme zpět do Brna.





pondělí 15. března 2010
Manšestrové ráno
Jsem rád, když mi věci vycházejí a když mi vše zapadá do sebe. Ráno to tak sice ještě nevypadalo, ale po zaplombování děravého zubu a shlédnutí infa ze Žďáru bylo jasno. Do práce dorazím později. Valím do Ždáru a vyjíždím kousek za rolbou. Je to velká paráda - prašánek, azuro, perfektní stopy. Bohužel fouká a stopy na pláních docela rychle mizí. Loupnu si dvakrát zkrácený Žďárský okruh a valím dál na Brno. Slušnej začátek pracovního týdne :-)
pátek 12. března 2010
Večer (ne)lyžařův
S koncem zimy se zatím nehodlám smířit a tak využívám každé možnosti se ještě sklouznout. V Novým Městě je sněhu stále dost, takže balím po práci věci, lyže, Helenka a valíme ke Ski Hotelu. Nic nevadí, že už do tmy moc času nezbývá a že Helenkovi se na běžky nechce. Oblíkám se, mažu lyže, Helenka posílám do do Ski Hotelu na kafe a sám jdu točit. Prostě značka ideál :)
Na stadionu ani noha a kupodivu ani žádná stopa - vše je zafoukané. Jak ale vjedu do lesa nebo do závětří, stopa je parádní. Dám si dvě malá kolečka na Plačkovci na zahřátí a pak pokračuju po 5 km okruhu. Ten si nakonec loupnu třikrát a mám toho tak akorát. Moc pěkný projetí - fialovej byl dneska tutovej. Tak, ještě vyzvednout Helenka a můžem odfrčet...
neděle 7. března 2010
Pohodička, opalovačka ...
Do Brna vyrážíme o něco dřív a dáváme si mezizastávku na Třech Studních na běžky. Sluníčko, dokonce aj stopy jsou a tak to jede skoro samo - paráda :) Jen v lese to občas stojí za prd a kolikrát je třeba sundat běžky a popoběhnout. Dáváme si okruh na Fryšavu, Blatky, Samotín, Kadov a zpět kolem Medlova. Ze začátku pohodička a opalovačka a ke konci už kosa, únava a vidina něčeho teplého. Tak snad to ještě chvílu vydrží a sklouznem se...
Od hájenky na Fryšavu.
Nad Samotínem...
Kamenným potokem
To, že nastal březen, mě trošku zaskočilo. A co mě zaskočilo ještě víc, že v březnu začnou první lampijóny a já jsem byl za zimu běhat tak maximálně třikrát. Dnešní ráno je parádní - beru hřebíkáče a vyrážím přes Koukalky na Slavíkovku, dolů k řece a pak podél řeky až ke Kameňáku. Celé údolí je zamrzlé a nádherně prosvícené. Obíhám si to ještě přes Čerťák a nad Doubravkou až k trati. Pak jdu podél až k silu a přes pole se vracím. Luxusní dopolední fáze...
















