Na závěr roku to chce něco, něco ... něco víc než jet sám na Zhůří... Tak se připojuju k Lauičovi, Barče, Renče a Pínovi na jejich "celodeňák". Valíme na Horskou Kvildu, na Filipovku a dolů na Modravu. Přimazávám a hlavou se mi honí myšlenky, kdy odpadnu. Zatím se ale držím a k Ptačí nádrži se krásně rozjíždím. Stoupání však nekončí a na Černý hoře už nejsem tak svěží. Po sjezdu k Prameni Vltavy nenásleduje sjezd do Kvildy, ale ještě prodlužujeme trasu na Bučinu. Do sedla pod Stráží rezignuju na styl a jdu téměř stromečkem - malinko mi došlo. Z Bučiny do Kvildy už se loudám a jen vidina oběda mě drží na nohou. Oběd na Kvildě neměl chybu a nás už čeká jen cesta na Horskou Kvildu a přes Zlatou Studnu zpět na Nové Hutě. To už si jedu sám, na pohodu. Zrno se oddělilo od plev, ale i tak dorážím ještě svěží jen s mírnou ztrátou a s pocitem úžasného dne ve stopě a s 47 km v nohách.
Trasa s délkou cca 47km.
pátek 31. prosince 2010
Na Černou Horu
čtvrtek 30. prosince 2010
Přes Zhůří na Kvildu
středa 29. prosince 2010
Na Knížecí Pláně
Jaj! Auto nepojízdný a na Šumavu se dostáváme s dvoudenním zpožděním až po opravě. Základna je stejná jako loni v Nových Hutích na Jiskře, jen s tím rozdílem, že letos nemám angínu a všude je mraky sněhu. Ještě večer se jdeme sklouznout aspoň na Churáňov a na druhý den si malujeme smělé cíle.Ráno je jako by ho maloval Lada a my se vydáváme na Knížecí Pláně přes Borová Lada :) Vše je krásně namrzlé, nasvícené a dalo by se říct, že to jede samo. Na Knížecích Pláních v hájence si dáváme oběd a navrch specialitu podniku pralinkové knedlíky. Helča si dodala odvahy a namísto návratu stejnou cestou pokračujem dál na Bučinu a že si jako uděláme okruh. Alpská vyhlídka na Bučině zato rozhodně stála a sjezdík do Kvildy taky. Odtud už nám zbývá se doklouzat kolem Jezerní slatě na Horskou Kvildu a nahoru přes Danielku na Zlatou Studnu a na Pláně. Fikačka po červené byla malinko ve stylu kamikaze, ale zvládli jsme to a se západem slunce jsme zpět na Jiskře. Na úvod jsme si lepší okruh snad ani nemohli přát :-)
Více fotek ve fotogalérce na Picasa.
sobota 18. prosince 2010
Třicet u Piláku
neděle 12. prosince 2010
Jánky pod sněhem
sobota 4. prosince 2010
První sklouznutí
čtvrtek 2. prosince 2010
Hodinka v prašanu
sobota 27. listopadu 2010
Sběrači jmelí '10
David ladí smyčky a jde na to
Černobílý pohled vzhůru
Ráno je vše pocukrováno do běla, mrzne a my obhlížíme tu pravou jedli s dostatečným množstvím kvalitního jmelí. Volba padla na tu s nejširším kmenem, ale zato do půlky bez větví. David letos vypouští lezeckou techniku "medvídek" a používá dvě smyčky kolem kmene. Já ho jistím dole, nechávám na sebe házet sníh, větve a taky mrznu, mrznu a mrznu. Za dvě hoďky máme nasbíráno dost pro vlastní potřebu a rozehříváme se u ohně. Ještě zbývá posvazovat všechny větvičky do cestovního balení a můžem vyrazit.Celkem slušná hromádka "vánočního parazita" :-)
čtvrtek 11. listopadu 2010
Mistrovství Brna v nočním OB 2010
V Kohoutovicích se dnes večer běželo Mistrovství Brna v nočním orientačním běhu. Jen připomínám, že se jedná o scorelauf s hromadným startem, bez buzoly a světla.Po startu beru mapu, valím k nejbližší lampě, hledám kde jsem (start není zakreslen) a vymýšlím kudy půjdu. Namapuju, běžím na jedničku, razím a hned hledám nejbližší lampu či světlo. Celé je to takový intervalový běh od lampy ke kontrole a od kontroly k lampě. Při závodě jde o jediné: Najít světlo, namapovat, najít kontrolu, najít světlo, namapovat, najít kontrolu a to se opakuje až do cíle :-) To vše samozřejmě v rychlém sledu. Razí se klasicky, kamkoliv do průkazky - do políček to jde ve tmě blbě. V cíli jen tuším kolikátý jsem, navíc nevím jestli mám všechny kontroly. Ono totiž zastavit pod lampou a jen si tak počítat kontroly stojí fůru času. Nakonec je to dobrý, kontrolní součet v cíli je OK. Zveřejněné výsledky jsou pro mě docela překvapením...
sobota 6. listopadu 2010
Přes Jelenku na Špičák
V sobotu se jedem podívat na Evičku do Třeště a já mimo jiné beru tatínka Míru na výběh. Trasu vybírá Míra, tak se jen kochám a občas fotím. V kecacím tempu se dostáváme až na Špičák (734 m.), fotíme vrcholovku a vracíme se po 100 minutách do Třeště. No, nádhera se takhle vyvenčit...
Celá trasa - 16 km a 100 minut.
pátek 29. října 2010
K prameni Labe
Po osmé ráno přijíždíme na Horní Mísečky a nalehko vyrážíme po sjezdovce na Medvědín. Je teplo, za chvíli jdu jen v propocováku. Na Medvědíně se díky davům od lanovky moc nezdržíme a radši pokračujem přes Šmídovu vyhlídku na Vrbatku. Tady už lehce pofukuje, ale výhledy i přes opar jsou parádní. Dáváme něco na zub a chválíme si klid a málo lidí - to nám bohužel vydrží jen do doby, než přijede bus našlapaný až po střechu turisty. Ani se nestačíme podívat k mohyle Hanče a Vrbaty a utíkáme před davem směr Labská bouda. Míjíme zamrzlý Pančavský vodopád, mrknem z vyhlídky do Labského dolu, obejdem Labskou až docházíme k prameni Labe. Klid ruší jen helikoptéra stahující prořezané větve klečí. Nabíráme směr Růženčina zahrádka a Dvoračky. Turistů přibylo a na Dvoračkách je narváno. Dáváme si Rádlera, kyselý Kyselo, borůvkový lívance a poté se jen odkulíme pod chatu na sluníčko. Uf, turistika je náročný sport! :o) Zpět na Mísečky se vracíme pod Kotlem a docházíme zničení tak akorát. Byl to fajn den...
Všechny fotky jsou na Picasa.
neděle 10. října 2010
Chladna z rána
sobota 9. října 2010
sobota 2. října 2010
Babílomská hřebenovka
Tuhle lahůdku jsem si dlouho šetřil. A vida, dočkal jsem se. Vyrážím z Lelekovic po červené přímo na rozhlednu Babí lom, juknu na rozostřená panoramata a pokračuju dál po hřebeni, který dobře znám, až na rozcestí. Cesta pokračuje po hřebeni na nejvyšší vrchol Babí lom vysoký 562 m (neplést s rozhlednou) a tady končí. Dál cesta nevede. Odtud už je to taková přelézaná po skalách. Celý hřeben je asi 2,5 km dlouhý a je vytvořen z mnoha balvanových proudů z načervenalého křemičitého slepence. Místama je to úžasná podívaná co příroda dovede. Za Spálenou skálou sbíhám k hájence nad Svinošicema a točím se zpět na Lelekovice - to už běžím podél hřebene spodem. Parádní vyvenčení!