Novomanželé Hubánkovi

Slunce vychóda na vychóde i zapadá na západe ...
Hubánek běžě, běže, nohou dere kéře, přes góry i dóly, Bosny i Hercegóviny, bjéže, bjéže, až ženu krásnů, múdrů, bleděmúdrů uzře. I myšle, myšle, ženu popadne a domu vleče, i ona gryže, gryže, křeče, křeče, ale Hubánek drže a vleče. Doma ženu udobřie, Helenek koláče peče, však Hubánek zas uteče, na bajku chytají ho křeče. Helenek křéče: "Ty hnůjný, strůjný čéče!" I myšle, myšle, mudruje: "Ech běže? Nech běže! Domu zas rád přiskóče. A to už tu dietie křéče a béče ...
Slunce vychóda na vychóde i zapadá na zápáde ...... tak život chode.